42 C 140/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 1. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 7.341 Kč s příslušenstvím, která představuje dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil, žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] – sdružené pojištění vozidla, jak vyplývá z předmětné smlouvy. Jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [anonymizována dvě slova], [registrační značka] s [příjmení]: [anonymizováno]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne [datum]. Výše pojistného byla stanovena v částce 30.604 Kč ročně, přičemž sjednané pojistné se žalovaný zavázal platit čtvrtletně ve výši 7.651 Kč, které bylo splatné vždy k 6. dni v daném měsíci. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou pojistného splatného dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] oznámila žalobkyně žalovanému zánik pojistné smlouvy ke dni [datum], současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 7.141 Kč z titulu pojistné smlouvy. Upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného opětovně k úhradě dlužné částky. Dopisem ze dne [datum] a následně [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění. Žalovaný však i přes uvedené skutečnosti pojistné za období od [datum] do [datum] neuhradil. Předmětem žaloby je dlužná částka pojistného v poměrné výši 7.141 Kč spolu s poplatkem za zaslání upomínky ve výši 200 Kč dle platného ceníku žalobkyně. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 7. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi účastníky byla ve smyslu § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva, podle které byl žalovaný povinen platit žalobkyni za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což však nesplnil, když ani přes výzvy žalobkyně žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil. Pojištění tak marným uplynutím této lhůty, tj. ke dni [datum] ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniklo. Vzhledem k tomu, že žalovaný po dobu trvání pojistného vztahu řádně a včas pojistné nehradil, náleží žalobkyni nárok na zaplacení dlužného pojistného v poměrné výši za období od [datum] do [datum] v částce 7.141 Kč, a to spolu s poplatkem za odeslání upomínky ve výši 200 Kč dle ceníku a všeobecných podmínek žalobkyně, jež byly učiněny nedílnou součástí uzavřené smlouvy. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zániku pojištění. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7.341 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 9. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.