42 C 156/2021-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 12. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 35.174,88 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy ze dne [datum] ([anonymizováno 6 slov]) a následně ze dne [datum] (technická specifikace služeb), na jejichž základě poskytoval žalobce žalovanému služby elektronických komunikací – server formou služby. Žalovaný se zavázal tyto služby odebírat ve stanoveném minimálním objemu a za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny. Žalovaný však nehradil řádně a včas splatné faktury, které byly za tyto služby vystaveny ze strany žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: [anonymizováno] [právnická osoba], spolu se žalovaným pod [právnická osoba], [anonymizováno] (z obchodního rejstříku zjištěno, že od [datum] již vystupuje pod [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]) uzavřeli dne [datum] smlouvu [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]), v níž si účastníci sjednali poskytování služby volání s virtuální ústřednou prostřednictvím pronajatých koncových zařízení, telefonu, ve variantě [anonymizována dvě slova]. Na základě smlouvy (technická specifikace služeb [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]) ze dne [datum] si účastníci dále sjednali poskytování serveru formou služby – pronájmu prostoru v datovém centru pro umístění informačního a komunikačního zařízení, včetně služby samostatné IP adresy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal odebírat tyto služby v takovém minimálním objemu, aby výše měsíčního vyúčtování za služby činila minimálně 9.960 Kč bez DPH. Žalovaný však porušil své závazky, když se dostal do prodlení se zaplacením poskytnutých služeb formou vystavené faktury [číslo] za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum], na částku 14.229 Kč, faktury [číslo] za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum], na částku 14.229 Kč, faktury [číslo] za období od [datum] do [datum], se splatností dne [datum], na částku 6.737,28 Kč a faktury [číslo] za období od [datum] do 31. 1. 201, se splatností dne [datum], ve výši 48,40 Kč. Dopisem ze dne [datum], odeslaným žalovanému dne [datum], byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k zaplacení předmětných faktur v celkové výši 35.174,88 Kč, a to v dodatečné lhůtě do [datum]. Prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne [datum], podané k přepravě téhož dne, vyzval žalobce žalovaného opětovně k úhradě předmětného dluhu. Žalovaný však do dnešního dne žalobci ničeho neuhradil. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 6. Soud v projednávané věci aplikoval zejména ust. § 1746 a související ustanovení o. z. vztahující se obecně ke vzniku smluvního vztahu, přičemž soud dospěl závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací, přičemž za poskytnutí sjednaných služeb se žalovaný zavázal hradit vyúčtované ceny. Žalovaný řádně a včas vyúčtované ceny za poskytnuté služby v celkové výši 35.174,88 Kč neuhradil, v důsledku čehož se dostal do prodlení s plněním svým platebních povinností. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil a neprokázal, že by požadované částky uhradil, soud tedy shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobci též úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti poslední z uvedených faktur. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně zcela úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.607 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.407 Kč a paušální náhrady nezastoupeného žalobce dle § 142 odst. 1 s přihlédnutím k § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., když žalobce učinil v této věci dva úkony po 100 Kč (§ 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.), a to vyhotovení žaloby a předžalobní výzvy k plnění. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. l o. s. ř.