42 C 172/2021-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 18. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.277 Kč s příslušenstvím, která představovala dlužné pojistné z pojistné smlouvy [číslo] ze dne [datum]. 2. Ve věci bylo rozhodnuto dne [datum] elektronickým platebním rozkazem, [číslo jednací], který soud doručil žalovanému do vlastních rukou dne [datum]. Žalovaný proti tomuto rozhodnutí podal dne [datum] odpor, v němž uvedl, že nárok žalobce neuznává a navrhuje zamítnutí žalobního návrhu. K tomu namítal, že jej žalobce nekontaktoval ve věci prodlení žalovaného se zaplacením pojistného, a to za účelem ukončení pojistné smlouvy. Současně uvedl, že nesouhlasí s výší zákonného úroku z prodlení ve výši 10,00 % ročně z dlužné částky. 3. V reakci na výzvu soudu ve smyslu § 114a a 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“) ze dne 8. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], se žalovaný k žalobě vyjádřil podáním ze dne [datum] o shodném obsahu, jako v případě doručeného odporu. K tomu zaujala stanovisko žalobkyně podáním ze dne [datum], v němž uvedla, že žalovanému řádně zaslala upozornění na neuhrazené pojistné a rovněž oznámení o zániku pojistné smlouvy. Dále doplnila, že není její povinností kontaktovat žalovaného za účelem ukončení pojistné smlouvy, nachází-li se žalovaný v prodlení s placením svých závazků. Ve věci zákonného úroku z prodlení uvedla, že jeho výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., právě za dané období. 4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud adresoval žalovanému výzvu ze dne [datum] spolu s replikou žalobkyně. K tomu se žalovaný vyjádřil dne [datum] s tím, že opětovně namítá nesprávnou výši zákonného úroku z prodlení a současně uvedl, že na pojistné přestal platit po 3 učiněných platbách, na což jej žalobkyně neupozornila, a proto navrhuje zamítnutí žaloby. 5. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se opětovně na výzvy soudu ve věci rozhodnutí bez nařízení jednání nevyjádřil, což zakládá fikci jeho souhlasu, žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů. 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z nabídky pojistitele na uzavření pojistné smlouvy ve znění dodatku z téhož dne vyplývá, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] – [anonymizováno] [rok]. Jejím předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu vozidla tovární značky [anonymizováno], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Výše pojistného byla stanovena v částce 5.011 Kč ročně, přičemž sjednané pojistné se žalovaný zavázal platit měsíčně ve výši 418 Kč, které bylo splatné vždy k 24. dni v měsíci. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou pojistného splatného dne [datum]. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky z titulu pojistné smlouvy v dodatečné lhůtě 35 dnů s upozorněním, že v opačném případě pojištění zanikne. Dne [datum] adresovala žalobkyně žalovanému oznámení o ukončení pojistné smlouvy ke dni [datum] a opakovaně jej vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 1.277 Kč celkem. Dopisy ze dne [datum] a [datum] upomínala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu k plnění, podanou k přepravě téhož dne. Žalovaný však i přes uvedené skutečnosti dlužné pojistné za období od [datum] do [datum] neuhradil. Předmětem žaloby je dlužná částka ve výši 1.277 Kč, jejíž výše a složení vyplývá z doloženého předpisu a plateb pojistného. 7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum]. 8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 9. Právním posouzením soud dospěl závěru, že mezi účastníky byla ve smyslu § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2758 o. z. uzavřena pojistná smlouva, podle které byl žalovaný povinen platit žalobkyni za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což však nesplnil, když ani přes výzvy žalobkyně žalovaný dlužné pojistné ve stanovené lhůtě neuhradil. Pojištění tak marným uplynutím této lhůty, tj. ke dni [datum], ve smyslu § 12 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniklo. Vzhledem k tomu, že žalovaný po dobu trvání pojistného vztahu řádně a včas pojistné nehradil, náleží žalobkyni nárok na zaplacení dlužného pojistného v poměrné výši za období od [datum] do [datum] v částce 1.277 Kč. Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku a je tak povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tou dobou ve výši 10,00 % ročně, a to ode dne následujícího po zániku pojištění. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1.277 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). 11. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.