42 C 30/2020-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12. 2. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 45.467,15 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 44.100 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet formou pravidelných 84 měsíčních splátek po částce 996 Kč. Žalovaný však neplnil řádně a včas své smluvní povinnosti, úvěr ve sjednané lhůtě nesplatil a vůči žalobci mu vznikl dluh, který je předmětem této žaloby. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru vyplývá, že žalobce (dle výpisu z OR vystupující pod [právnická osoba] [anonymizováno]) s žalovaným uzavřeli formou prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o hotovostním úvěru, na základě které poskytl žalobce žalovanému částku ve výši 45.000 Kč s tím, že samotná cena služby činila 900 Kč Smlouva se stala platnou podpisem žalovaného učiněného pomocí verifikačního kódu, který byl zaslán na jím zvolené telefonní číslo, jak plyne z kopie náhledu do systému žalobce. Předmětnou částku se žalovaný zavázal hradit formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 996 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,99 % ročně, splatnost splátky byla sjednána vždy k 22. dni v měsíci. Z čl. 5 smlouvy dále vyplývá, že žalobce má nárok na úhradu smluvní pokuty ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu. Rovněž z téhož ustanovení plyne, že žalobci vzniká nárok na jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny a úroků, maximálně však ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které byl dlužník v prodlení. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný dne [datum] čerpal úvěr ve výši 44.100 Kč (po odečtení poplatku za cenu služby). Žalobce ověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr tak, že posoudil doložené výpisy příjmů z účtu žalovaného za tři měsíce předcházející uzavření smlouvy, současně ověřil totožnost žalovaného doložením občanského průkazu, cestovního pasu a rodného listu. Žalovaný rovněž poskytl žalobci prohlášení o příjmech ve znění, že jeho aktiva dosahují částky 16.500 Kč měsíčně, pasiva pak 10.000 Kč měsíčně. Z výpisu bankovního a nebankovního registru je zřejmé, že žalovaný má 1 existující závazek, který řádně hradí. Z doloženého výpisů příjmů a splátek k předmětnému úvěru se podává, že žalovaný přestal plnit řádně a včas sjednané smluvní podmínky, když na splátku splatnou dne [datum] již ničeho neuhradil, na předchozí 3 splátky se splatností ve dnech [datum], [datum] a [datum] hradil s prodlením. Rovněž z výpisu vyplývá, že žalovaný na svůj dluh uhradil splátky v celkové výši 9.988 Kč, které byly započteny na jednotlivé položky dluhu, z toho částku ve výši 4.000 Kč uhradil teprve po zesplatnění dluhu. Výzvou před zesplatněním dluhu ze dne [datum] byl proto žalovaný žalobcem vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 3.488 Kč s tím, že v opačném případě bude celý dosud nesplacený dluh žalovaného zesplatněn. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno zesplatnění jeho dluhu a rovněž byl ze strany žalobce vyzván k úhradě zbývající částky v celkové výši 48.157,08 Kč ve lhůtě do 30 dnů ode dne doručení dopisu, jinak bude nárok soudně vymáhán. Žalovaný však na svůj dluh již ničeho neuhradil, přičemž po započtení částečných úhrad zbyla na jistině úvěru dlužná jistina ve výši 42.373,29 Kč, dlužný smluvní úrok ve výši 1, 295,79 Kč a dlužná částka zúčtované smluvní pokuty ve výši 488 Kč a 1.310,07 Kč. 5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku v rozhodném znění a též vzhledem k obsahu formuláře a úvěrové smlouvy, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný coby dlužník z uzavřené smlouvy o úvěru dle § 2395 o. z., porušil svoji povinnost plynoucí mu z této smlouvy, když řádně (v plné výši) a včas poskytnutý úvěr nesplatil, ačkoliv žalobce svoji smlouvou převzatou povinnost vůči žalovanému splnil tím, že mu poskytl finanční prostředky v částce 44.100 Kč na jeho bankovní účet. Žalobce posoudil totožnost i příjmy žalovaného dle doložených listinných podkladů. Po započtení částečných úhrad žalovaného ve výši 5.988 Kč učiněných do okamžiku zesplacení úvěru dosahovala dlužná částka výše 48.157,08 Kč, na kterou následně byla započtena dodatečná platba žalovaného v částce 4.000 Kč. Zbývající dlužnou částku v souhrnné výši 45.467,15 Kč však žalovaný již žalobci neuhradil. Součástí dluhu jsou rovněž smluvní pokuty nárokované dle čl. 5 úvěrové smlouvy ve výši 488 Kč (za prodlení žalovaného s úhradou 3 splátek) a ve výši 1.310,07 Kč (ve výši 3 % z dlužné jistiny a úroku ke dni zesplatnění), to vše vypočteno po započtení dodatečně učiněné úhrady žalovaného po zesplatnění (4.000 Kč). Není rovněž pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalobce je tak oprávněn požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z jistiny a smluvní pokuty, stanovené dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po zesplatnění dluhu, současně mu vzniká nárok na úhradu smluvního úroku z prodlení z dlužné jistiny ode dne následujícího po zesplatnění. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.178 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2.274 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45.467,15 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 504 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).