42 C 37/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.2.2021 se žalobce domáhal vyklizení žalovaného z bytu [číslo] o výměře 20,2 m2, který se nachází v bytovém domě na ulici [ulice a číslo], [adresa], v k. ú. [část obce] v [obec]. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že dne 14.11.2014 uzavřel s žalovaným smlouvu o pronájmu bytových prostor k předmětnému bytu, a to na dobu určitou v období od 15.11.2014 do 30.11.2015 s možností opakované prolongace. Platnost smlouvy byla takto na základě projevu vůle stran několikrát prodloužena, nejpozději však do 31.12.2020, kdy došlo k zániku nájemního vztahu. Žalovaný však i přes následné výzvy žalobce předmětnou bytovou jednotku po skončení nájemního vztahu nevyklidil a nepředal tento byt žalobci. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] který se nachází v druhém NP bytového domu [adresa] na ulici [ulice a číslo], na pozemku [parcelní číslo], v [obec] – [část obce], což vyplývá z evidence katastru nemovitostí pro k. ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] umístěného v 2. NP v domě nacházejícím se na adrese [adresa], [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od 15.11.2014 do 30.11.2015. Z odstavce II. předmětné smlouvy vyplývá, že smlouva byla uzavřena s možností opakovaného prodloužení vždy na 1 rok s výjimkou, kdy některá ze stran oznámí nejpozději 2 měsíce před ukončením nájemního vztahu druhé straně, že trvá na ukončení nájemního vztahu. Prostřednictvím výzvy ze dne 7.10.2020 sdělil žalobce žalovanému, že nemá zájem na dalším pokračování nájemního vztahu a upozornil žalovaného na ukončení nájemního vztahu uplynutím sjednané doby ke dni 31.12.2020. Současně žalobce vyzval žalovaného k odevzdání předmětného bytu nejpozději do data 31.12.2020. Výzva byla podána na poště dne 12.10.2020, jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Z doloženého platebního kalendáře ze dne 1.7.2020 a splátkového kalendáře z téhož dne, které jsou dodatky nájemní smlouvy ze dne 14.11.2014, se podává, že doba nájmu k předmětnému bytu trvala od 15.11.2014 do 31.12.2020 a současně, že žalovaný v daném období byt užíval. Přesto však žalovaný předmětný byt k dnešnímu dni nevyklidil a nepředal zpět žalobci. 5. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o.z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1.1.2014. 6. Podle ust. § 2292 o.z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ust. § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o.z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 7. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou v období od 15.11.2014 do 30.11.2015 s možností opakované prolongace. Z odstavce II. předmětné smlouvy vyplývá, že trvání nájemní smlouvy se prodlužuje vždy o další 1 rok s výjimkou, kdy některá ze stran oznámí nejpozději 2 měsíce před ukončením nájemního vztahu druhé straně, že trvá na ukončení nájemního vztahu. Žalobce tak učinil a sdělil výzvou ze dne 7.10.2020 žalovanému, že nájemní vztah bude ukončen ke dni 31.12.2020. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni 31. 12. 2020 a žalovaný byl v daný den povinen odevzdat byt pronajímateli ve smyslu ust. § 2292 o.z. Žalovaný však i přes výzvu žalobce nesplnil svou povinnost vyklidit byt a po datu 31.12.2020 užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tento byt vyklidit, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu stanovenou žalovanému k vyklizení bytu, ta byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., ze kterého mimo jiné vyplývá, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 8.600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč, dále z odměny zastoupení advokátem vypočtené z tarifní hodnoty dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a.t.), jež činí částku 1.500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé) a ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a.t. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. l o.s.ř.