43 C 120/2020-36 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení 10.000 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce poskytl žalovanému na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 5.10.2017 finanční prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalobce prověřil úvěruschopnost na základě údajů tvrzených žalovaným. Žalovaný žalobci ničeho přes výzvu neuhradil. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé nenařizoval jednání. Z předložených listin zjistil soud následující skutkový stav. Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5.10.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč (smlouva o úvěru). Zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě do 17.10.2019 dopisem ze dne 10.10.2019, odeslaným téhož dne prostřednictvím pošty (předžalobní výzva, poštovní podací arch). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobce na základě smlouvy, která je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná, neboť žalobce se při prověřování úvěruschopnosti žalovaného spolehl pouze na údaje tvrzené žalovaným (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18), poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 10.000 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení které je žalovaný povinen vydat (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobce vyzval žalovaného výzvou ze dne 10.10.2019 k plnění do 17.10.2019, marným uplynutím poskytnuté lhůty, tj. ode dne 18.10.2019 je žalovaný v prodlení, a žalobce tak má od tohoto dne nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč, odměny advokáta po 200 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Rozsah odůvodnění odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.