43 C 172/2020-44 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení 14.287 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce poskytl žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 5.10.2016 finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 1.2.2017 finanční prostředky ve výši 18.000 Kč. Žalobce prověřil úvěruschopnost na základě údajů tvrzených žalovanou. Žalovaná z první zápůjčky splatila 9.008 Kč, ze druhé splatila 4.705 Kč. Žalovaná se k doručené žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé nenařizoval jednání. Z předložených listin zjistil soud následující skutkový stav. Žalobce a žalovaná uzavřeli dne 5.10.2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10.000 Kč (smlouva o úvěru ze dne 5.10.2016). Žalobce a žalovaná dále uzavřeli dne 1.2.2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které žalobce poskytl žalované finanční prostředky ve výši 18.000 Kč (smlouva o úvěru ze dne 1.2.2017). Zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu z obou zápůjček vždy do 11.6.2019 dopisy ze dne 4.6.2019 odeslanými prostřednictvím pošty (dvě předžalobní výzvy, dva poštovní podací archy). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Smlouva uzavřená mezi účastníky dne 5.10.2016 je neplatná podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy a smlouva uzavřená mezi účastníky dne 1.2.2017 je neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, neboť žalobce se při prověřování úvěruschopnosti žalované spolehl pouze na údaje tvrzené žalovanou (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018, srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18). Žalobce na základě smluv poskytl žalované finanční prostředky ve výši 10.000 Kč a 18.000 Kč. Žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o.z.“). Žalovaná již žalobci uhradila 9.008 Kč a 4.705 Kč, zbývá tak vydat 992 Kč a 13.295 Kč, celkem 14.287 Kč. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobce vyzval žalovanou výzvami ze dne 4.6.2019 vždy k plnění do 11.6.2019, marným uplynutím poskytnuté lhůty, tj. ode dne 12.6.2019 je žalovaná v prodlení, a žalobce tak má od tohoto dne nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše je dána ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení zcela úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.252 Kč Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny advokáta po 300 Kč a paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 14b odst. 1 a 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., které bylo aplikováno se zřetelem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, jakož i se zřetelem k výši tarifní hodnoty) za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a z částky 252 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.