43 C 7/2020-71 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal (poté, co vzal žalobu částečně zpět co do smluvní pokuty ve výši 952,50 Kč a poplatku za upomínání 150 Kč) zaplacení 2.500 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od 22.1.2019 do zaplacení a kapitalizovaného úroku z prodlení za dobu od 25.11.2017 do 11.12.2018 ve výši 210,07 Kč. Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl žalovanému na základě smlouvy o úvěru dne 25.10.2017 částku 3.000 Kč Žalobce nemá k dispozici údaje a podklady k ověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný uhradil 500 Kč. Žalovaný se k doručené žalobě nevyjádřil. Soud v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), k projednání věci samé nenařizoval jednání. Z předložených listin zjistil soud následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25.10.2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, žalovanému byla vyplacena částka 3.000 Kč dne 25.10.2017 (smlouva o úvěru). Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29.1.2019, odeslaným prostřednictvím pošty 30.1.2019 s výzvou k úhradě do 10 dnů (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení, poštovní podací arch). Žalovaný byl o úhradu upomenut (předžalobní výzva). Právním posouzením zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. Právní předchůdce žalobce na základě smlouvy, která je dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neplatná (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/11, rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/ rozsudek Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18), poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 3.000 Kč. Žalovanému tak vzniklo bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), které je žalovaný povinen vydat, a to žalobci, jehož aktivní věcná legitimace se podává z ustanovení § 1879 o.z. Žalovaný již uhradil 500 Kč, zbývá proto vydat 2.500 Kč. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 1958 odst. 2 o.z.). Žalobce vyzval žalovaného k plnění výzvou doručenou žalovanému při běžném chodu věcí třetí den po jejím odeslání, tj. dne 4.2.2019, posledním dnem stanovené desetidenní lhůty byl den 14.2.2019 a ode dne 15.2.2019 je žalovaný v prodlení, a žalobce tak má od tohoto dne nárok i na úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše je nižší než podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě co do částky 2.500 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. vyhověl, a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce, jenž byl v řízení procesně úspěšný co do částky 2.500 Kč, tj. 72 % a neúspěšný co do částky 1.102,50 Kč, ohledně níž vzal žalobu zpět, tj. 28 %, má po odečtení neúspěchu od úspěchu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 44 % Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby po 200 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, žaloba) a tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč za tytéž úkony (§ 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z částky 189 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty a náhrad, tj. celkem 1.489 Kč, z toho 44 % činí 655 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Rozsah odůvodnění odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., dle kterého v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.