49 C 130/2021-19 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 5.000 Kč s úroky z prodlení ve výši, z částky a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalovaný se žalobcem dne 18. 4. 2019 uzavřel smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] podle níž žalobce žalovanému zajišťoval služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 8. 2020, kdy byl smluvní vztah ukončen. Po ukončení smluvního vztahu byl žalovaný povinen podle čl. 8 všeobecných podmínek žalobce do deseti dnů vrátit žalobci pronajaté technické zařízení ([anonymizována tři slova], který žalobce dále popsal). Žalovaný toto zařízení převzal, převzetí potvrdil podpisem na smlouvě, v rozporu s ujednáním ve smlouvě však nesplnil svou povinnost zařízení vrátit, takže žalobci podle smlouvy ze dne 18. 4. 2019 vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Žalovaný byl vyzván k vrácení zařízení a zaplacení smluvní pokuty výzvou ze dne 23. 2. 2021, marně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ač k tomu byl soudem vyzván. Za podmínek uvedených v ustanovení § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.): Dne 18. 4. 2019 spolu účastníci uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] podle níž žalovaný mj. převzal k užívání zařízení od žalobce, toto zařízení byl povinen do deseti dnů od ukončení smluvního vztahu žalobci, v opačném případě se zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč Smluvní vztah byl ukončen ke dni 31. 8. 2020 (v důsledku řádného neplnění závazků ze smlouvy ze strany žalované, srov. přípis žalobce ze dne 5. 8. 2020). Žalovaný v rozporu s ujednáním ve smlouvě žalobci nevrátil zařízení, žalobce jej k jeho vrácení a zaplacení smluvní pokuty vyzval přípisem ze dne 23. 2. 2021, odeslaným dne 1. 3. 2021 (srov. podací lístek). Mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový právní vztah uzavřením smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací. Vzhledem k tomu, že žalovaný po skončení smluvního závazkového vztahu v rozporu s ujednáním ve smlouvě ze dne 18. 4. 2019 nevrátil žalobci dříve převzaté zařízení, vznikla mu podle téže smlouvy povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení této částky přípisem odeslaným dne 1. 3. 2021, tento přípis se tedy má za doručený dne 4. 3. 2021 (srov. ustanovení § 573 o. z.). Žaloba je tedy důvodná jak ve vztahu k jistině (5.000 Kč), tak ve vztahu k úroku z prodlení, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, takže žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o. z.) ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I.). O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400,00 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 500,00 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 200,00 Kč a jeden právní úkon po 100,00 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100,00 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 168,00 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 1.368,00 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).