49 C 163/2021-34 — Městský soud v Brně

Žalobce se domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobci 15.948,93 Kč s úroky z prodlení z částek, ve výši a za dobu, jež rozvedl. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že žalobce na základě Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 11. 2019 dodával žalovanému elektřinu do odběrního místa na adrese [ulice] [číslo] v [obec] v období od 9. 1. 2020 – 7. 5. 2020, za to byla žalovanému vyúčtována fakturou [variabilní symbol] částka 5.348,93 Kč za odebranou elektřinu a částka 100 Kč na smluvní pokutě (za prodlení se zaplacením záloh na dodávku elektřiny), uvedená faktura byla splatná dne 8. 6. 2020, vyfakturovanou částku žalovaný nezaplatil. Dále žalovaná částka sestává ze smluvní pokuty v částce 100 Kč (za prodlení se zaplacením shora uvedené faktury) a smluvní pokuty v částce 10.400 Kč za předčasné ukončení smluvního vztahu. Právo na zaplacení všech smluvních pokut bylo sjednáno ve smlouvě ze dne 13. 11.2 019. Žalobce žalovaného před podáním žaloby písemně upomínal o zaplacení, žalovaný však do podání žaloby dlužnou částku nezaplatil, a to ani částečně. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ač k tomu byl vyzván usnesením Městského soudu v Brně ze dne 14. 9. 2021, č. j. 49 C 163/2021-27. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání podle ustanovení § 115a o. s. ř. (účastníci s tímto postupem souhlasili podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že tuto smlouvu dne 13. 11. 2019 podepsali žalobce a žalovaný, že žalobce se podle ní zavázal žalovanému dodávat elektrickou energii do odběrného místa [ulice] [číslo] v [obec], a žalovaný se zavázal za to platit úplatu. Ve smlouvě je mj. sjednána povinnost žalované zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč v případě prodlení se zaplacením jakékoli částky, a dále smluvní pokuta při skončení smluvního vztahu ve výši 400 Kč za každý měsíc v mezidobí od skutečného skončení smluvního vztahu do původně sjednaného skončení (smlouva byla uzavřena na dobu třiceti měsíců). Z faktury [číslo] soud zjistil, že tuto fakturu dne 18. 5. 2020 vystavil žalobce žalovanému za spotřebovanou energii ve shora uvedeném odběrním místě za období 9. 1. 2020 – 7. 5. 2020 na částku 5.548,93 Kč (z toho zaplacení smluvní pokuty v částce 100 Kč se žalobce v tomto řízení nedomáhá) a že splatnost této faktury byla dne 8. 6. 2020. Podrobný výpočet platby byl potom uveden v příloze této faktury. Z odstoupení od smlouvy ze dne 18. 5. 2020 soud zjistil, že jím žalobce sdělil žalované, že z důvodu neplacení sjednaných částek ze strany žalované odstupuje od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny. Z připojeného podacího lístku soud vzal za prokázané, že tato listina byla žalované odeslána dne 20. 5. 2020. Vzhledem k tomu, že žalobce netvrdil jinak, soud vychází z domněnky doručení ke dni 25. 5. 2020 (srov. ustanovení § 573 o. z.). Z předžalobní výzvy ze dne 2. 10. 2020 a připojeného podacího lístku soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: Dne 13. 11. 2019 účastníci řízení uzavřeli Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny o shora podrobně rozvedeném obsahu, jíž se žalobce mj. zavázal dodávat žalovanému elektřinu, a žalovaný se mj. zavázal za tuto službu zaplatit. Dne 18. 5. 2020 žalobce vystavil žalovanému fakturu za dodanou elektřinu v období 9. 1. 2020 – 7. 5. 2020, splatnou dne 8. 6. 2020, na částku 5.548,93 Kč (z čehož se žalobce domáhá zaplacení částky ve výši 5.448,93 Kč). Žalovaný žalobci podle této faktury nezaplatil ničeho, žalobce jej o zaplacení upomínal přípisem ze dne 2. 10. 2020. Přípisem ze dne 18. 5. 2020, odeslaným dne 20. 5. 2020, žalobce od shora uvedené smlouvy odstoupil. Po právní stránce potom soud věc posoudil takto: Mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. Žalobce byl na základě smlouvy povinen dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný za ni měl platit dle ceníku. Zatímco žalobce svoji povinnost po dobu trvání smluvního vztahu mezi účastníky plnil, žalovaný nikoli, když elektřinu odebranou v období od 9. 1. 2020 do 7. 5. 2020, vyúčtovanou fakturou splatnou dne 8. 6. 2020 v částce 5.448,93 Kč do dnešního dne nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením uvedené faktury dnem následujícím po jejich splatnosti dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, je tedy povinen zaplatit žalobci vyjma dlužné částky též úrok z prodlení (srov. ustanovení § 1970 o. z., výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb.). Vzhledem k tomu, že žalovaná neplnila řádně své peněžité závazky vůči žalobci, žalobci vzniklo právo odstoupit od smlouvy ze dne 13. 11. 2019, což také žalobce učinil, a žalované dále vznikla povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu za„ předčasné ukončení smlouvy“ v částce 400 Kč měsíčně. Žaloba je tedy zcela důvodná a soud jí vyhověl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. O pariční lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že soud plně úspěšnému žalobci (který doložil, že ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř. žalovaného před podáním žaloby písemně vyzval k plnění) přiznal náhradu nákladů, které mu v řízení vznikly, sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobce ve výši 750 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a) a d) a § 11 odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif), a to za dva úkony právní služby po 300 Kč a jeden právní úkon po 150 Kč, dále paušální částky jako náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, a to za tyto úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, písemné podání soudu ve věci samé – žaloba, jednoduchá výzva k plnění, a náhrady za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 220,50 Kč podle ustanovení § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. Žalovaný je povinen na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 2.070,50 Kč žalobci zaplatit k rukám advokáta, který žalobce v tomto řízení zastupoval (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).