49 C 20/2021-53 — Městský soud v Brně

1. Přípisem ze dne 15. 10. 2020, který žalobce dne 22. 10. 2020 odmítl na pracovišti převzít, žalovaný sdělil žalobci, že s ním rozvazuje pracovní poměr, neboť podle příkazu ředitele žalovaného ze dne 15. 10. 2020 došlo s účinností od 1. 1. 2021 ke snížení poštu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce, konkrétně ke snížení počtu pracovních úvazků u pracovního místa„ dirigent opery“, a v důsledku tohoto rozhodnutí žalovaného se žalobce stal nadbytečným. 2. Žalobce se domáhal určení neplatnosti této výpovědi. Žalobu zdůvodnil zejména tím, že výpověď„ nesplňuje zákonem vymezený účel organizační změny, tj. úspory“, neboť v rozpočtu žalovaného ze dne 18. 11. 2020 je pro rok 2021 počítáno se stejným počtem zaměstnanců jako pro rok 2020, v rozpočtu žalovaného ze dne 18. 11. 2020 je pro rok 2021 počítáno se mzdovými náklady ve výši 233,6 mil Kč, s ohledem na mzdu žalobce (ve výši 33.785 Kč měsíčně, tj. 405.420 Kč ročně hrubého) je z hlediska ekonomického propuštění žalobce jen zcela marginální (v rozsahu 0,17 % mzdových nákladů žalobce), žalovaný mohl – pokud chtěl úvazek u dirigentů snížit o 0,75 – sjednat se všemi šesti dirigenty snížení úvazku (poměrně u všech tak, aby dosáhl požadovaného snížení o 0,75), žalovaný i nadále informoval veřejnost o budoucím uměleckém výkonu žalobce u žalovaného, a konečně, s rozvázáním pracovního poměru žalobce výpovědí projevila zásadní nesouhlas Umělecká rada orchestru [anonymizováno] opery žalovaného. Dále žalobce uvedl, že rozhodnutím žalovaného ze dne 15. 10. 2020„ nedošlo ke zvýšení efektivnosti práce“, zdůraznil, že propouštění zaměstnanců nebylo požadováno zřizovatelem žalovaného, výpadek v příjmech žalovaného byl kompenzován dotacemi v rámci programu covid. Žalobce zdůrazňoval, že chtěl-li žalovaný ušetřit, mohl ušetřit jinde (na inscenacích, nemusely být zvány hostující soubory, jimž byly vypláceny vysoké částky, zatímco zaměstnanci žalovaného práci, za niž byli placeni, nevykonávali, nemusely být vypláceny dvojí příjmy řediteli žalovaného [příjmení] [příjmení] a uměleckému šéfovi opery [titul] [jméno] (kteří jsou jednak odměňováni z titulu své funkce, jednak s nimi žalovaný běžně uzavírá smlouvy o vytvoření režie inscenace, podle nichž jim pak vyplácí řádově statisícové částky). Dále žalobce zdůraznil, že sám je dirigentem s třicetiletou praxí, přesto žalovaný rozhodl o jeho propuštění, ač zároveň stejným rozhodnutím (ze dne 15. 10. 2020) rozhodl o navýšení počtu hráčů druhých houslí o 0,5 úvazku, přičemž podle žalobce nelze dovozovat nižší důležitost hráče druhých houslí než dirigenta. Žalobce byl navíc jediný dirigent přijatý na základě konkurzu, ostatní dirigenti byli přijati výlučně na základě uvážení ředitele žalovaného, [titul] [příjmení], a uměleckého šéfa opery [titul] [jméno]. V [obec] tradičně bývali tři dirigenti, žalobci není zřejmé, proč nyní jich je šest a proč pracovní poměr byl rozvázán právě s tím nejzkušenějším. Postup žalovaného byl podle žalobce v rozporu s dobrými mravy a ve skutečnosti šlo o obcházení, nikoli naplnění hypotézy ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce. 3. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. Uvedl přitom, že dne 15. 10. 2020 přijal rozhodnutí směřující ke zvýšení efektivnosti práce snížením počtu zaměstnanců, v důsledku tohoto rozhodnutí se žalobce stal nadbytečným a žalovaný s ním rozvázal pracovní poměr výpovědí. Žalovaný doplnil, že rozhodnutím ze dne 15. 10. 2020 došlo k úspoře cca 6.000.000 Kč ročně, z čehož plat žalobce a související platby byly cca 500.000 Kč ročně. Žalovaný poukazoval na to, že žaloba ve své podstatě směřuje k přezkumu správnosti manažerského vedení žalovaného, a zdůraznil, že podle judikatury Nejvyššího soudu je výběr konkrétního zaměstnance, s nímž zaměstnavatel rozváže pracovní poměr výpovědí postem podle ustanovení § 52 písm. c) zákoníku práce, výlučně věcí zaměstnavatele. 4. Mezi účastníky bylo nesporné (tato skutková tvrzení tedy soud vzal za svá skutková zjištění a nevedl k nim dokazování, srov. ustanovení § 120 odst. 3 o. s. ř.), že dne 6. 10. 1997 žalobce a žalovaný uzavřeli pracovní smlouvu, sjednaným druhem práce byl dirigent opery, úvazek byl 0,75, že dne 15. 10. 2020 ředitel žalovaného vydal příkaz o snížení stavu zaměstnanců, téhož dne požádal odbory o jeho projednání, odbory tento příkaz projednaly. Dne 15. 10. 2020 dále ředitel žalovaného požádal odbory o projednání výpovědi z pracovního poměru dané žalobci, tuto odbory také projednaly a ředitel vyhotovil téhož dne výpověď z pracovního poměru adresovanou žalobci. Dne 22. 10. 2020 se žalovaný pokusil výpověď předat na pracovišti žalobci, žalobce ji odmítl převzít. Dne 23. 11. 2020 žalobce písemně sdělil žalovanému, že výpověď považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání. 5. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl tyto důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění: 6. Z příkazu ředitele žalovaného ze dne 15. 10. 2020 soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto„ za účelem zvýšení efektivnosti práce“ tak, že – mimo jiné – v uměleckém souboru opery byl snížen počet úvazků dirigenta (o 0,75 úvazku) a sólisty opery (o 1,25 úvazku). Vyjma snižování úvazků je v rozhodnutí patrné též navyšování úvazků (např. žalobcem poukazované navýšení počtu členů opera o 0,5 úvazku, což mělo být navýšení o 0,5 úvazku pro hráče druhých houslí). Celkově byl počet zaměstnanců z 643,9 snížen na 634,65, tj. došlo ke snížení o 9,25 úvazků. 7. Ze žádosti o projednání příkazu ředitele žalovaného ze dne 15. 10. 2020 a ze žádosti o projednání rozvázání pracovního poměru výpovědí neučinil soud žádná skutková zjištění nad rámec toho, co bylo mezi účastníky nesporné. 8. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne 15. 10. 2020 soud zjistil, že byla po skutkové stránce zdůvodněna tím, že„ v souvislosti s příkazem ředitele ze dne 15. 10. 2020 dojde s účinností od 1. 1. 2021 ke snížení počtu pracovních úvazků u pracovního místa„ dirigent opery“, v důsledku toho se žalobce stává nadbytečným a žalovaný s ním rozvazuje touto výpovědí pracovní poměr. Žalobce byl ve výpovědi poučen o výpovědní době a o odstupném, byl též informován o tom, že rozhodnutí o organizační změně i výpověď byla projednána s odborovou organizací. 9. Z korespondence mezi účastníky, resp. jejich zástupci, ze dne 25. 11. 2020, ze dne 23. 11. 2020, ze dne 22. 12. 2020 a připojených doručenek soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. 10. Z článku z webu české televize (ct24.ceskatelevize.cz) ze dne 6. 11. 2020 soud zjistil, že jím byla veřejnost informována o snížení výdajů na kulturu v [obec] a o tom, že v rámci úspor mj.„ po třiceti letech skončil i dirigent [celé jméno žalobce]“. Z obsahu článku je zřejmé, že [územní celek]„ dalo“ svým příspěvkovým organizacím, mj. též žalovanému, za úkol„ snížit provozní výdaje“, konkrétně žalovanému mělo být pro rok 2021 poskytnuto o 30 milionů Kč méně než v roce 2020, proto žalovaný přistoupil k řadě úsporných opatření, tj. zrušení řady inscenací, snížení počtu představení, rozvázání pracovních poměrů s osmi zaměstnanci, přičemž u dalších čtyř, kde„ dobíhaly smlouvy“, místa zůstanou již neobsazená. Ředitel žalovaného v této souvislosti vyjádřil naději, že v budoucnu, po zlepšení situace, se„ bude (žalovaný) chtít vracet zpátky na množství úvazků“, tedy počítal s tím, že jde o přechodná opatření. Žalobce v článku vyjádřil svůj zármutek nad tím, že po třiceti letech spolupráci s ním žalovaný rozvazuje pracovní poměr tímto způsobem, a varoval, že pokud v minulosti žalovaný přistoupil ke snižování počtu uměleckých pracovníků, šlo o nesprávný postup. Z článku soud nezjišťuje cokoli nemravného ve vztahu k žalobci, je z něj patrná nelibost jak žalovaného (s ohledem na snížení příjmů), tak žalobce (s ohledem na způsob řešení nedostatku příjmů žalovaným). 11. Z návrhu rozpočtu žalovaného pro rok 2021 ze dne 18. 11. 2020 soud zjistil, že skutečně mzdové náklady pro rok 2021 byly vykázány v částce 233.622 Kč (zatímco v roce 2020 v částce 250.300 Kč), nicméně počet pracovníků byl v obou letech uveden jako shodný (643,9). 12. Ze schváleného rozpočtu žalovaného ze dne 11. 2. 2021 soud zjistil, že jsou v něm mj. uvedeny mzdové náklady pro rok 2020 v částce 251.374 Kč a pro rok 2021 v částce 233.622 Kč, a počet pracovníků pro rok 2020 v počtu 643,9 a pro rok 2021 v počtu 634,7. Oproti návrhu rozpočtu tedy došlo k úpravě počtu„ pracovníků“ pro rok 2021. 13. Z platového výměru žalobce ze dne 12. 12. 2018 sodu zjistil, že počínaje dnem 1. 1. 2019 byl žalobci stanoven plat ve výši 33.785 Kč měsíčně. 14. Z přípisu vedoucí odboru kultury Magistrátu města Brna ze dne 1. 3. 2021 soud neučinil žádné pro rozhodnutí ve věci určující skutkové zjištění. 15. Z informací o žalobci uvedených na webových stránkách žalovaného (žurnalizováno na č. l. 14 – 16) soud zjistil, že žalovaný na svých webových stránkách uváděl informace o tom, že žalobce bude účinkovat v představeních dne 20. 3. 2021, dne 26. 3. 2021, dne4. 4. 2021, dne 8. 4. 2021 a dne 24. 4. 2021. 16. Z Prohlášení členů umělec