52 C 177/2020-76 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 30. 9. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky 20.754,29 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnil tím, že žalovaný v době od 26. 7. 2016 do 24. 2. 2017 čerpal zdravotní služby ve výši 20.754,29 Kč i když již nebyl pojištěnou osobou a pojištěncem žalobce. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužné částky. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. Žalovaný se domníval, že využívá doklad pojištěnce oprávněně. Žalovaný byl v daném období dále na území České republiky zaměstnán u společnosti [právnická osoba] Nakonec žalovaný vznesl námitku promlčení nároku, když lhůty k uplatnění nároku běžela již po samotném čerpání služeb žalovaným. 3. Příslušnost českých soudů je dána článkem 5 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 44/2001 ze dne 22. prosince 2000 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, když ke škodné události (vyplacení pojistného) došlo na území České republiky. Vztah se řídí českým právem v souladu s článkem 4 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II), když škoda vznikla na území České republiky. 4. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to formulářem na č. l. 3 a 4 spisu, individuálními přehledy na č. l. 7 spisu, obálkou na č. l. 8 spisu, výzvami na č. l. 9 až 12 spisu, včetně faktur, kopií na č. l. 13 spisu, individuálními výkazy na č. l. 14 až 16 spisu, potvrzeními o provedení platby na č. l. 18 až 20 spisu, formuláři na č. l. 21 až 23 spisu, sjetinou na č. l. 28 spisu, výpisem z OR na č. l. 56 spisu, rozvahou na č. l. 91 spisu, sjetinou dokladu HOZ, sjetinou ze dne 14. 10. 2021 – vybrané dokumenty, sjetinou ze dne 14. 10. 2021 dokladu HOZ, sjetinou ze dne 14. 10. 2021, sjetinou SNL ze dne 14. 10. 2021 a sjetinou ze dne 14. 10. 2021 dokladu HOZ – statistika zpracování oznámení. 5. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z jiné úřední a rozhodovací činnosti soudu je mu známa existence žalobce, když žalobce je specifickou právnickou osobou zřízenou zákonem o Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR, přičemž předmětem aktivit žalobce je mj. pojišťovnictví v oblasti zdravotních služeb. Žalovaný je, jak vyplynulo z jeho označení jménem, příjmením a datem narození, fyzickou osobou s trvalým bydlištěm na území Rumunska. Žalovaný měl dle kopie na č. l. 13 spisu k dispozici průkaz Evropského zdravotního pojištění, který dle data platnosti platí do 30. 11. 2017. Žalobce se dozvěděl, že žalovanému ke dni 15. 3. 2016 skončilo zaměstnání, když bylo žalobci oznámeno ukončení jeho zaměstnání u [právnická osoba] s.r.o., jak vyplynulo z HOZ tehdejšího zaměstnavatele žalovaného a přiložených dokumentů k HOZ. Žalovaný v době od 26. 7. 2016 do 24. 2. 2017 čerpal na území Slovenska ve zdravotnických zařízení zdravotní služby v celkové hodnotě 20.754,29 Kč Zdravotní péče poskytnutá žalovanému na území Slovenska byla proplacena nejdříve dnem 22. 12. 2017, 3. 5. 2018 a 1. 8. 2018, jak vyplynulo z individuálních výkazů ve spojení s individuálními přehledy, potvrzeními o provedení platby a formuláři, a to regionální pobočkou žalobce v [obec], když z tohoto sídla regionální pobočky byla proplácena zdravotní péče čerpaná pojištěnci registrovanými na území Jihomoravského kraje. 6. Žalovaný byl vyzýván výzvami ze dne 1. 2. 2019, 13. 3. 2019, 23. 4. 2019 a 13. 6. 2019 k úhradě neoprávněně čerpané zdravotní péče na Slovensku v částce 14.966,24 Kč se splatností do 28. 2. 2019 a v částce 5.787,63 Kč se splatností do 20. 5. 2019 dle předložených faktur. 7. Podle § 2 odst. 1 písm. b) odrážka 1. zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění (dále jen„ zákon o VZP“) pojištěncem podle tohoto zákona je osoba, která nemá trvalý pobyt na území České republiky, pokud je zaměstnancem zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České republiky. 8. Podle § 3 odst. 2 písm. c) odrážka 1. zákona o VZP zdravotní pojištění zaniká dnem ukončení zaměstnání. 9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platné znění (dále jen„ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 10. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Podle § 621 OZ okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. 12. Podle § 629 odst. 1 OZ promlčecí lhůta trvá tři roky. 13. Z daných skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že žalovaný nebyl v době poskytnutí zdravotnických služeb pojištěn, resp. nebyl z jeho strany prokázán opak, když jeho pojištění dle provedených důkazů skončilo dle ust. § 3 odst. 2 písm. c) odrážky 1 zákona o VZP ukončením zaměstnání. Žalovaný tak byl povinen poskytnutou péči žalovaný uhradit sám. Tuto péči za žalovaného uhradil žalobce. V daném případě se tak jednalo na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 a násl. OZ, když žalobce plnil za žalovaného bez právního důvodu. Žalobci tak v souladu s ust. § 2991 odst. 1 a násl. OZ vzniklo právo na vydání tohoto bezdůvodného obohacení, které využil výše uvedenými výzvami. K bezdůvodnému obohacení na úkor žalobce došlo nejdříve vyplacením nákladů za poskytnuté zdravotní služby dle ust. § 621 OZ, tedy nejdříve datem 22. 12. 2017. Od následujícího dne tak začala žalobci běžet promlčecí lhůta tří let dle ust. § 629 odst. 1 OZ a skončila by 22. 12. 2020. Žaloba byla podána dne 30. 9. 2020 a nárok žalobce tak nebyl dosud promlčen. Tím, že žalovaný nenahradil bezdůvodné obohacení ve lhůtě uvedené ve výzvách žalobce, dostal se do prodlení podle § 1970 OZ, a byl tak povinen zaplatit úroky z prodlení dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalovaného zavázal k povinnosti zaplatit žalobci žalovanou částku s úrokem z prodlení ve výši uvedené ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byli ve sporu zcela úspěšní, a proto jim náleží plná náhrada nákladů řízení spočívající v paušální náhradě hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. ve výši 100 Kč za úkony učiněné před podáním žaloby a 300 Kč za úkony učiněné po podání žaloby, a to za jeden úkon spočívající v návrhu ve věci samé – žaloba (100 Kč) a jeden úkon spočívající v účastni na jednání (300 Kč). Náhradu nákladů řízení v celkové výši 400 Kč uložil soud zaplatit žalovanému k rukám žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 15. Výrok III., kterým byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně soudní poplatek v částce 1.038 Kč je odůvodněn ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jelikož je plně úspěšný žalobce osvobozen od soudních poplatků. 16. Výrokem IV. byla ustanovenému opatrovníkovi přiznána odměna za řízení v souladu s § 140 odst. 2 o.s.ř. Ustanovený opatrovník učinil ve věci tyto úkony: přípravu a převzetí zastoupení, písemné podání ve věci a účast na jednání, kdy se jedná o úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 advokátního tarifu. Výše odměny vypočtená z tarifní hodnoty dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu činí dle sazby stanovené dle § 7 advokátního tarifu částku 1.940 Kč. Dle ustanovení § 12a advokátního tarifu, je třeba sazbu odměny u úkonů stanoveného opatrovníka v občanském soudním řízení snížit o 20 %. Nákladem ustanoveného zástupce je i režijní paušál stanovený dle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby. Celková odměna ustanoveného opatrovníka tedy činí 5.556 Kč. 17. Náhrada nákladů řízení státu za ustanoveného opatrovníka se nepřiznává, jelikož zde není ten, kdo by je měl v souladu s § 149 odst. 2 o.s.ř. hradit.