52 C 83/2021-38 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou Městskému soudu v Brně se žalobce domáhal zaplacení částky 4.445,68 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 1. 9. 2016 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Žalobce se zavázal dodávat plyn do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo] a žalovaný se zavázal za odebraný plyn platit cenu určenou v platném ceníku. Žalobce vyúčtoval odběr plynu žalovanému fakturou č. 8912129177 na částku 1.960,32 Kč, splatnou dne 4. 11. 2019, a fakturou č. 8010227179 na částku 985,36 Kč, splatnou dne 18. 2. 2020, jejíž součástí je smluvní pokuta za nezaplacené zálohy a faktury ve výši 300 Kč, ze které žalobce nárokuje zaplatit pouze 100 Kč. Účastníci si dále sjednali smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc následující po ukončení dodávky energie do konce doby trvání smlouvy za opakované poručení platební povinnosti. Žalobce dne 27. 1. 2020 ukončil dodávku energie a přípisem ze dne 29. 1. 2020 odstoupil od smlouvy pro opakované neplnění platebních povinností. Fakturou č. 2010223024 splatnou dne 10. 2. 2020 vyúčtoval pak žalovanému smluvní pokutu ve výši 1.600 Kč za měsíce 1/ 2020 až 9/2022, kdy mělo dojít k ukončení smlouvy uplynutím času. Nakonec žalobce nárokuje smluvní pokutu za nezaplacení faktury ve výši 100 Kč. Žalovaný dosud dlužnou částku žalobci neuhradil i přes výzvu žalobce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ust. § 202 odst. 2 o.s.ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. Rozsudek tedy obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný s žalobcem uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky plynu ze dne 1. 9. 2016 pro odběrné místo [ulice a číslo], [obec]. Žalobce se zavázal dodávat do odběrného místa plyn a žalovaný za tuto službu platit. Cena služby byla stanovena dle Ceníku žalobce. Na základě obchodně podmínek byl žalobce oprávněn za prodlení s platbami delším jak 10 dnů účtovat smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každé prodlení. Dále byl žalobce oprávněn účtovat smluvní pokutu ve výši 400 Kč za každý měsíc následující po ukončení dodávky energie do konce doby trvání smlouvy za opakované poručení platební povinnosti. Žalobce vyúčtoval odběr energie žalovanému fakturou č. 8912129177 na částku 1.960,32 Kč, splatnou dne 4. 11. 2019. Žalobce dále vyúčtoval odběr energie žalovanému fakturou č. 8010227179 na částku 985,36 Kč, splatnou dne 18. 2. 2020, jejíž součástí je mimo jiné smluvní pokuta za nezaplacené zálohy ve výši 200 Kč a smluvní pokuta za nezaplacení faktury č. 8912129177. Vyúčtováním č. 9046008153 vyúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokutu za nezaplacení faktury č. 8010227179 ve výši 100 Kč. Žalobce upozornil žalovaného na opakovaně nezaplacené zálohy a možnost odpojení od sítě oznámením ze dne 28. 11. 2019 v případě, že nezaplatí dlužné částky. Žalobce ke dni 29. 1. 2020 odstoupil od smlouvy pro opakované neplacení závazků ze strany žalovaného. Žalobce vyúčtoval žalovanému smluvní pokutu č. 2010223024 ve výši 1.600 Kč. Žalobce vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek přípisem ze dne 25. 3. 2020. 6. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny dle ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, podle které žalobce řádně dodával žalovanému plyn do odběrného místa. Žalovaný zůstal ve sporu neaktivní a neprokázal, že by si své závazky ze smlouvy plnil. Žalovaný tak nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil fakturované částky za spotřebu plynu za období jeho odběru. Žalovaný se rovněž dostával do prodlení s placením záloh a žalobci tak vzniklo právo na zaplacení ujednané smluvní pokuty v celkové výši 200 Kč v souladu s ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen„ OZ.“). Jelikož žalovaný opakovaně neplnil své závazky, když nezaplatil nejméně dvě faktury, byl k lednu 2020 odpojen od dodávky elektřiny a žalobci vzniklo právo na smluvní pokutu ve výši 1.600 Kč, když smlouva měla být po prodloužení ukončena uplynutím času v září 2020. Soud proto žalovaného zavázal ke splnění výše uvedených povinností, tedy k zaplacení požadované celkové dlužných částek ve výši 1.960,32 Kč, 1.600 Kč, 785.36 Kč a 100 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Žalobci také náleží úrok z prodlení ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur dle ust. § 1970 OZ, jehož výše je dána dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. Žalobce nárokoval úrok z prodlení jen z faktury č. 8912129177 a 8010227179. 8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Účelně vynaložené náklady procesně úspěšného žalobce spočívají jednak v zaplaceném soudním poplatku v částce 400 Kč a jednak v odměně advokáta. Soud postupoval podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Hodnota jednoho úkonu právní služby v daném případě dle § 14b AT činí 200 Kč, žalobce má vedle toho za každý úkon právní služby nárok i na režijní paušál po 100 Kč. Zástupce žalobce v řízení učinil dva úkony právní služby – přípravu a převzetí zastoupení a písemné podání ve věci. Vedle toho má nárok i na DPH v částce 126 Kč. Celkové náklady žalobce tedy činí 1.126 Kč a žalovaný je povinen zaplatit je přímo k rukám zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Žaloba splňuje všechny náležitosti určené § 14b odst. 1 AT, když ustáleným vzorem, o kterém mluví příslušné ustanovení se nemyslí formulář návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ale samotný styl a obsah žaloby. Z praxe je soudu známo, že žalobce podává velké množství stejných žalob, ve kterých jsou měněny pouze údaje o smlouvě, fakturách a žalovaných. Z mínění soudu je přesně toto druh žaloby, na který dopadá ustanovení §14b AT.