53 C 154/2021-25 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu dlužného jízdného ve výši 24,00 Kč a dlužné přirážky k jízdnému ve výši 1.500,00 Kč. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): Žalovaná použila dne 31. 3. 2021 v 15:09 hodin v [obec] ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy provozované žalobcem. V úseku zastávky [ulice] se na výzvu revizora neprokázala platným jízdním dokladem, a proto byla vyzvána k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, které činily 24,00 Kč a 1.500,00 Kč. Žalovaná se při kontrole prokázala občanským průkazem, převzala zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě žalované částky (výzva ze dne 17. 5. 2021 včetně potvrzení o zaslání předžalobní upomínky). Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o přepravě osob (§ 2550 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákon [číslo] Sb., o drahách, vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu), jejíž součástí byly i Smluvní přepravní podmínky a Tarif Pražské integrované dopravy (dále jen„ přepravní podmínky“). Žalobce jakožto dopravce splnil svou povinnost a přepravil žalovanou jakožto cestující. Žalovaná však nesplnila svou povinnost zaplatit žalobci jízdné. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci také přirážku k jízdnému (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., § 37 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s přepravními podmínkami a tarifem). Vzhledem k tomu, že žalovaná byla při přepravní kontrole vyzvána k úhradě dlužného jízdného a dlužné přirážky k jízdnému, dostala se dne následujícího po přepravní kontrole s úhradou tohoto dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované ve výroku I. povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). Procesně plně úspěšnému žalobci soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600,00 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200,00 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300,00 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100,00 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.489,00 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000,00 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.