53 C 177/2020-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobním návrhem ze dne 19. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku ve výši 4.960,00 Kč, která představuje neuhrazenou jistinu úvěru poskytnutého žalovanému společností [právnická osoba] na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 15. 2. 2019 ve výši 4.000,00 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 960,00 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetu, k ověření totožnosti žalovaného došlo tak, že žalovaný odeslal poplatek za vytvoření uživatelského účtu ve výši 1,00 Kč z bankovního účtu vedeného na jméno žalovaného. Podle smlouvy ze dne 12. 5. 2020 pak byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému sděleno přípisem ze dne 26. 5. 2020 společně s předžalobní výzvou k zaplacení dluhu. 2. Žalovaný se k žalobnímu návrhu v podaném odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu vyjádřil tak, že mu žádný úvěr poskytnut nebyl, v době uzavření smlouvy pobýval v zahraničí a české telefonní číslo neužíval, žalobu označil za nedůvodnou. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (k výzvě soudu s doložkou dle § 101 odst. 4 o.s.ř. se nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. V projednávané věci z předložených listinných důkazů žalobcem soud zjistil následující skutkový stav. Dne 15. 2. 2019 uzavřel žalovaný s [právnická osoba] rámcovou smlouvu o úvěru, k jeho identifikaci došlo smluveným způsobem, když z bankovního účtu vedeného na své jméno odeslal poplatek ve výši 1,00 Kč s poznámkou„ Souhlasím s RSÚ“. Dne 15. 2. 2019 byla dále mezi [právnická osoba] a žalovaným uzavřena jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] na základě které se původní věřitel zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 4.000,00 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 960,00 Kč [právnická osoba] ze dne 22. 4. 2021 soud zjistil, že v únoru 2019 byl majitelem účtu č. [bankovní účet] žalovaný a dne 15. 2. 2019 došlo na tomto účtu k připsání částky 4.000,00 Kč od odesílatele [právnická osoba] Faktura, kterou původní věřitel žalovaného vyzýval k zaplacení dluhu ve výši 4.960,00 Kč, byla splatná dne 17. 3. 2019 Smlouvou ze dne 12. 5. 2020 postoupila společnost [právnická osoba] pohledávku za žalovaným na žalobce (smlouva, seznam pohledávek). Po marných výzvách původního věřitele byl žalovaný naposledy vyzván k zaplacení dluhu přípisem ze dne 26. 5. 2020, kde mu bylo oznámeno i postoupení pohledávky (oznámení, výzva, podací lístek z téhož dne). 5. Podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku. Předchůdce žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4.000,00 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobci úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 960,00 Kč. Žalobce prokázal, že částka byla připsána na účet žalovaného. Žalovaný porušil svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající, když nevrátil poskytnutý úvěr. 7. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci dlužnou částku zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, které by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl. Při rozhodování soud vycházel z oprávněného nároku z uzavřené smlouvy, za který soud považoval jistinu ve výši 4.000,00 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 960,00 Kč a zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobci částku ve výši 4.960,00 Kč a úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně od 18. 3. 2019 do zaplacení (§1970 občanského zákoníku). 8. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy soud stanovil žalovanému povinnost uhradit náklady řízení, které představují: -) soudní poplatek……………………………………………………… 400,00 Kč -) 3x režijní paušál po částce 100,00 Kč 300,00 Kč / § 14b/ odst. 5 písm. a/ zák. č. 120/2014 Sb. -) náklady právního zastoupení 3 x 200,00 Kč 600,00 Kč / § 14b/ odst. 1 písm. c/ bod 1 zák. č. 120/2014 Sb. -) 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř……………………………………… 189,00 Kč celkem 1.489,00 Kč