53 C 66/2020-65 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobním návrhem ze dne 28.2.2020 domáhal po žalovaném uhrazení částky 116.097,00 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 11.4.2016 uzavřel žalobce s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce, na jejíž základě poskytl žalovanému finanční prostředky v částce 140.000,00 Kč. Dne 12.12.2016 žalovaný stvrdil svůj závazek ze smlouvy o zápůjčce, kdy uznal svůj dluh ve výši 140.000,00 Kč co do důvodu i výše. Vzhledem k tomu, že smlouva neurčila, kdy má být zápůjčka vrácena, žalobce smlouvu o zápůjčce ve smyslu § 2393 občanského zákoníku dne 14.1.2020 vypověděl a vyzval žalovaného k vrácení dlužné částky ve lhůtě 6 týdnů, tj. od 25.2.2020, žalovaný tuto částku neuhradil. Vzhledem k tomu, že částka měla být uhrazena do 25.2.2020, žalovaný se dostal do prodlení dne 26.2.2020. Soud vyzval žalovaného usnesením ze dne 6.8.2020 pod č. j. 53 C 66/2020-28, aby se vyjádřil k žalobnímu návrh, zda nárok uplatňovaný v žalobním návrhu uznává a v jakém rozsahu a vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a předložil soudu důkazy. Z nařízených jednání na den 4.8.2020 a na dne 1.10.2020 se žalovaný omluvil, k návrhu se nevyjádřil, pouze vždy požadoval odročení jednání z důvodu, že je mimo ČR, je pracovně v severním Kypru a v současné době se do republiky i s ohledem na pandemickou situace vracet nebude. Dne 7.1.2021 soud nařídil jednání na 18.3.2021 a následně 8.4.2021 (č.l. 48), v předvolání žalovaného vyzval, že v případě, že se nemůže k soudu dostavit, nechť si zvolí právního zástupce. Žalovaný se k jednání nedostavil, právního zástupce si nezvolil, opět požádal o odročení jednání, aniž by se k žalobnímu návrhu blíže vyjádřil, soud žádost o odročení nepovažoval za důvodnou a proto postupoval podle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti žalovaného. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, které předložil žalobce: Z uznání dluhu ze dne 12.12.2016 soud zjistil, že žalovaný uznal dluh vůči žalobci, potvrdil, že byla uzavřena ústní dohoda o půjčce dne 11.4.2016, na základě které žalobce žalovanému zapůjčil částku 140.000,00 Kč (č.l. 4). Žalobce vyzval předžalobní upomínkou ze dne 14.1.2020 žalovaného, aby uhradil dluh v částce 116.097,00 Kč, kdy na základě dohody o uznání dluhu ve výši 140.000,00 Kč uhradil pouze částečnou splátku ve výši 23.903,00 Kč, celkovou částku nechť žalovaný uhradí do 25.2.2020. Z dodejky bylo zjištěno, že tento přípis byl žalovanému zaslán na adresu [adresa žalovaného]. Z pracovního povolení ze dne 21.11.2019 bylo zjištěno, že žalovaný se zdržoval dne 24.10.2019 na Kypru (č.l. 21). Z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že od 27.5.2017 má žalovaný uvedené trvalé bydliště na adrese [adresa žalovaného] (č.l. 12). Zjištěný skutkový stav podřadil soud pod následující zákonný ustanovení: Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. - přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2393 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. - Neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů. Podle ust. § 2393 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. - Nejsou-li ujednány úroky, může vydlužitel zápůjčku splatit i bez výpovědi. Podle s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. - po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. účinného od 1.1.2014, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Po provedeném dokazování a právním posouzení dané věci soud dospěl k závěru, že žalobní návrh byl podán důvodně. Soud vzal za nesporné, že žalobce žalovanému zapůjčil částku 140.000,00 Kč na základě uzavřené ústní smlouvy o zápůjčce. Dne 12.12.2016 žalovaný uznal dluh co do důvodu a výše, který vznikl na základě smlouvy o půjčce ve výši 140.000,00 Kč. Na dlužnou částku žalovaný částečně plnil (částka 23.097,00 Kč) a dluh zůstal ve výši 116.097,00 Kč. Vzhledem k tomu, že nebyla sjednána lhůta k plnění, vyzval žalobce žalovaného přípisem ze dne 14.1.2020, který byl zaslán na adresu [adresa žalovaného], aby dlužnou částku vrátil zpět. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani v průběhu řízení netvrdil, že by na tuto částku hradil ani nedokládal, že by na tuto částku uhradil další částku, soud považoval nárok žalobce za oprávněný do částky 116.097,00 Kč. Pokud žalobce požadoval po žalovaném zákonné úroky z prodlení od 26.2.2020, v této části soud považoval nárok za neoprávněný od 26.2.2020, protože z potvrzení o pracovním potvrzení vzal za prokázané, že 24.10.2019 se žalovaný nezdržoval se na území České republiky. Soud vzal za oprávněné příslušenství až od okamžiku, kdy žalovaný obdržel žalobní návrh a další den se žalovaný dostal do prodlení s plněním tohoto peněžitého závazku. Proto soud stanovil žalovanému povinnost uhradit částku 116.097,00 Kč vč. příslušenství od 25.2.2020. Vzhledem k tomu, že v době od 1.7.2020 byly úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně, soud stanovil žalovanému povinnost uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně tak, jak je uvedeno ve výroku I. Vzhledem k tomu, že žalobce požadoval po žalovaném úroky od 26.2.2020, kdy úroková sazba činila 10 % ročně, v částce, která přesahovala přiznané zákonné úroky z prodlení, soud zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy stanovil žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady řízení, které představují: - soudní poplatek…………………………………………………………… 4.644,00 Kč - 3x režijní paušál po částce 300,00 Kč 900,00 Kč / § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ - náklady právního zastoupení 3 x 5.780,00 Kč 17.340,00 Kč / § 7 vyhl. č. 177/96 Sb. v platném znění/ převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1, písm. a) výzva k plnění (§ 11 odst. 1, písm. d) návrh ve věci samé (§ 11 odst. 1, písm. d) - 21% DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř……………………………………..……… 3.830,40 Kč celkem 26.714,40 Kč