54 C 227/2020-52 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svým žalobním návrhem domáhal po žalované zaplacení částky 53.543 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Svůj žalobní návrh odůvodnil tak, že byl rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], zproštěn návrhu na potrestání, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchal žalobce, a tedy došlo k nedůvodnému trestnímu stíhání. Žalobce požadoval náhradu účelně vynaložených nákladů obhajoby, které vyčíslil za 36 (plných) úkonů právní služby po 1.500 Kč, 2 poloviční) úkony právní služby po 750 Kč, 38 administrativních paušálů po 3.000 Kč a DPH 21% Celkem 80.949 Kč. Žalobce však uvedl, že za úspěšnou obhajobu zaplatil 53.543 Kč, a to na základě faktur vystavených jeho právním zástupcem a domáhá se zaplacení 53.543 Kč s příslušenstvím jako nákladů, které musel vynaložit na svou obhajobu. 2. Žalovaná ve svém podání ze dne [datum] sdělila, že nárok žalobce byl shledán důvodný a byla mu poskytnuta náhrada v plné výši, tj. 53.543 Kč, a pokud žalobce nevezme návrh zpět, navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. 3. Žalobce vzal svůj žalobní návrh podáním ze dne [datum] částečně zpět, když omezil žalobní návrh o částku 53.543 Kč, která mu byla ze strany žalované uhrazena dne [datum] a uvedl, že trvá i nadále na svém nároku vůči žalované v části, v níž se domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 53.543 Kč, a to od [datum] do [datum]. Žalobce potvrdil, že žalovaná uznala svým stanoviskem ze dne [datum], že žalobou uplatněný nárok je zcela po právu a dne [datum] uhradila žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce na náhradu nákladů obhajoby částku ve výši 53.543 Kč. Žalobce zaslal dne [datum] do datové schránky žalované výzvu k úhradě škody a žalovaná potvrzením ze dne [datum] potvrdila příjem žalobcovy výzvy. Vzhledem k opožděnému placení se žalovaná ocitla v prodlení, a to ode dne [datum]. 4. Soud provedl níže uvedené listinné důkazy, z nichž zjistil rozhodné skutečnosti pro stanovení skutkového děje: Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla splatná dne [datum], a byla vystavená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci za právní služby v celkové výši 41 201 Kč. 5. Z doručenky datové zprávy ze dne [datum] zaslaná právním zástupcem žalobce žalované soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě náhrady škody. 6. Z transakční historie z účtu Mgr. [příjmení] vedeného u [právnická osoba] [příjmení] soud zjistil přijetí částky 41.201 Kč dne [datum]. 7. Z potvrzení ze dne [datum] soud zjistil, že svědčí o poskytnutí konzultace a právní porady ze strany [anonymizováno] [příjmení] žalobci (celkem 12 porad v období od [datum] do [datum]). 8. Z osvědčení o registraci k dani z přidané hodnoty pro daňový subjekt [jméno] [příjmení], advokátní kancelář, s. r. o., vydané [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno], ze dne [datum], soud zjistil, že právní zástupce žalobce byl v rozhodném období plátcem DPH. 9. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla splatná dne [datum], a byla vystavená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci za právní služby v celkové výši 3 630 Kč. 10. Z faktury – daňového dokladu [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tato byla splatná dne [datum], a byla vystavená [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci za právní služby v celkové výši 8.712 Kč. 11. Z potvrzení žalovaného ze dne 30. 4. 2020, čj. [spisová značka], soud zjistil, že svědčí o doručení podání žalovaného ze dne [datum], kterým byla uplatněna náhrada škody. 12. Z výzvy k náhradě škody způsobené nedůvodným trestním stíháním vedeným u Městského soudu v Brně čj. [spisová značka] podaná podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce se domáhal náhrady škody po žalovaném. 13. Ze stanoviska žalované k poskytnutí náhrady škody ze dne [datum] soud zjistil, že Ministerstvo spravedlnosti České republiky konstatovalo, že žadateli bylo dne [datum] sděleno podezření se spáchání přečinu neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací dle § 230 odst. 1 tr. zák. Dne [datum] podalo Městské státní zastupitelství v Brně návrh na potrestání k Městskému soudu v Brně. Dne [datum] byl Městským soudem v Brně podán trestní příkaz, proti kterému dne [datum] žadatel podal odpor. Dne [datum] byl Městským soudem v Brně vyhlášen rozsudek, přičemž žadatel byl uznán vinným a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců s podmíněným odkladem výkonu trestu na zkušební dobu 16 měsíců. Proti tomuto rozhodnutí žadatel dne [datum] podal odvolání a dne [datum] odvolací soud vydal usnesení, kterým rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně. Dne [datum] byl vydán rozsudek o zproštění návrhu na potrestání. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum]. Dále bylo ve stanovisku uvedeno, že v souladu s konstantní judikaturou žalovaný učinil závěr, že v daném případě došlo ohledně žadatele k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8, odst. 1, zák. č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení záznam o sdělení podezření ze dne [datum]. Pokud tedy žadatel v žádosti požadoval uhrazení částky 53.543 Kč, žalovaná dospěla k závěru, že jsou splněny zákonné podmínky pro přiznání nároku ve výši 53.543 Kč a konstatovala, že tato částka bude žadateli zaslána. 14. S ohledem na skutečnost, že žalovaná po podání žaloby částku ve výši 53.543 Kč ze dne [datum] uhradila, vzal žalobce žalobní návrh v této části zpět a soud v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. ve výroku I. řízení v této části zastavil s ohledem na dispoziční úkon žalobce. 15. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon č. 82/1998 Sb.). Zákon č. 82/1998 Sb. ve svém § 13 podává obecnou definici nesprávného úředního postupu. Pod tento pojem je možné podřadit celou škálu úkonů či postupů spojených s výkonem pravomoci státního orgánu. Jako nesprávný úřední postup je třeba chápat i postup orgánů státní moci při výkonu jeho pravomoci, při kterých dochází k porušení pravidel předepsaných právními normami, v důsledku čehož není věc projednána v přiměřené lhůtě či není vydáno rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Požadavek přiměřené délky soudního řízení je jako jedna z hlavních zásad a lidských práv zakotven ve vnitrostátních právních předpisech (Listina základních práva a svobod, Ústava České republiky), a také v mezinárodních právních předpisech, kterými je Česká republika vázána (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod). Soud má dbát zásady rychlosti soudního řízení, avšak rychlost soudního řízení nemůže být upřednostněna před spolehlivým zjištěním skutkového stavu. Za nesprávný úřední postup je proto považován takový postup soudu, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní složitosti věci, a kdy délka spočívá v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci. Podle ust. § 31, odst. 1, 2, 3 a 4, zákona č. 82/1998 Sb., náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 16. Na základě provedeného dokazování ve věci soud učinil toto skutkové shrnutí: Žalobce splnil zákonnou podmínku pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobenou nesprávným úředním postupem, kdy uplynula marně šestiměsíční lhůta od uplatnění nároku a nárok nebyl plně uspokojen. Újma podle zákona [číslo] vzniká až v souvislost s tím, že dojde k nezákonnému rozhodnutí nebo nesprávnému úřednímu postupu, které je třeba odstranit. Co spadá pod náklady řízení, je třeba odvodit od konkrétního procesního předpisu (v tomto případě od trestního řádu). Nárok na náhradu škody spočívající v nákladech řízení může poškozený vůči státu uplatnit jen tehdy, jestliže mu takové náklady skutečně vznikly a nebyly vypořádány v dotčeném řízení (v daném případě vypořádány nebyly a škoda zde skutečně vznikla). Zákon považuje za výdaje na náklady hotové výdaje advokáta a odměnu za zastupování s limitem rozsahu této náhrady, a to podle výše mimosmluvní odměny podle advokátního tarifu. Je nerozhodné, jaký způsob odměny byl mezi žalobcem a advokátem sjednán