54 C 73/2021-28 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 19. 3. 2021 se žalobce domáhal vyklizení bytu [číslo] v VI. nadzemním podlaží domu [ulice a číslo] v [obec] – [část obce], a to do 15ti dnů od nabytí právní moci rozsudku. V žalobě uvedl, že žalobce je vlastníkem domu ul. [adresa], č. or. [anonymizováno], [PSČ] [obec], který je součástí pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], zapsaném na [list vlastnictví] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], a který je součástí bytového fondu [územní celek] a jež nabyl z titulu ustanovení § 3 odst. 1 zák. č. 172/1991 Sb. K termínu 1. 1. 1994 pak byl předmětný dům spolu s dalšími domy v k. ú. [část obce] svěřen do správy [anonymizována dvě slova] [obec] – [část obce]. Nájemcem v jednopokojovém bytě [číslo] v VI. nadzemním podlaží předmětného domu, pak byl žalovaný na základě nájemní smlouvy o nájmu startovacího bytu ze dne 31. 1. 2018. Společná nájemkyně, [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], předmětný byt trvale opustila k datu 26. 4. 2019. 2. Soud provedl ve věci dokazování listinnými důkazy, a to informativním výpisem z katastru nemovitostí, výpisem z přílohy [číslo] [anonymizováno] [územní celek] s bytovým domem [ulice a číslo], nájemní smlouvou ze dne [datum], mailovou korespondencí a výpisem dat základních registrů - Evidence obyvatelstva a rovněž i výzvou k opuštění bytu ze dne 17. 2. 2021, a z těchto listinných důkazů soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 31. 1. 2018 uzavřena nájemní smlouva na předmětný byt a v rámci této nájemní smlouvy byl sjednaný nájemní vztah, který skončil uplynutím doby k datu 14. 2. 23021. Dne 17. 2. 2021 pak vyzval žalobce žalovaného k vyklizení bytu ve smyslu ust. § 2285 obč. zák. a požadoval předání bytu žalobci do 15 dnů od doručení výzvy, která mu byla doručena dne 19. 2. 2021. Soud zhodnotil provedené důkazy jednotlivě a pak všechny důkazy ve vzájemné souvislosti, a má zato, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci. 3. Podle ust. § 2292 zák. č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem bytu lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. 4. Podle ust. § 1040 odst. 1 obč. zák., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby věc vydal. 5. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovanému vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou, a to do 14. 2. 2021, přičemž nájem bytu uvedeným datem skončil, a žalobce vyzval žalovaného bezprostředně poté, dne 17. 2. 2021, k vyklizení a vydání bytu zpět žalobci. Dle ust. § 20292 OZ tak byl žalovaný povinen v den, kdy nájem skončil, odevzdat byt pronajímateli. Tuto svoji povinnost však i přes výzvu žalobce nesplnil a po uvedeném datu užíval byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému tento byt vyklidit ve lhůtě, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.000 Kč, kterou žalobce vynaložil na zaplacení soudního poplatku. 7. Žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.