55 C 132/2021-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 3. 6. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovaným povinnost vyklidit byt [číslo] o velikosti 3+1 nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [adresa] v Brně na ulici [ulice] (dále jen jako„ předmětný byt“). 2. Žalobu odůvodnil tím, dne 16. 12. 2015 uzavřel žalobce s žalovanými smlouvu o nájmu předmětného bytu. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 6. 2015 do 20. 5. 2024. Dopisem ze dne 3. 8. 2020 dal žalobce žalovaným pro zvlášť závažné porušení povinností vyplývajících z nájmu výpověď. Nájemní vztah skončil dne 24. 8. 2020. Žalovaní však předmětný byt dosud nevyklidili a žalobci nepředali. 3. Žalovaní se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřili. 4. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 5. V projednávané věci provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutečnosti. 6. Žalobce je zapsán jako vlastník nemovitosti pozemku p. [číslo] o výměře 424 m² zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] - objekt k bydlení, vše katastrální území Zábrdovice (Informace o pozemku – list vlastnictví [číslo]). Dne 16. 12. 2015 uzavřel žalobce jakožto pronajímatel a žalovaní jakožto nájemci smlouvu o nájmu bytu [číslo] o velikosti 3+1 nacházejícího se v 1. podlaží domu [adresa] v Brně na ulici [ulice] (dále jen jako„ Nájemní smlouva“). Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to od 1. 6. 2015 do 20. 5. 2024 (Nájemní smlouva ze dne 16. 12. 2015). Žalovaní byli dne 13. 11. 2019 vyzváni k úhradě částky ve výši 74.828 Kč představující dlužné nájemné a zálohy na plnění poskytovaná s užíváním bytu. Poštovní zásilka s touto výzvou byla druhé žalované doručena dne 15. 11. 2019, v případě prvního žalovaného byla dne 15. 11. 2019 uložena u provozovatele poštovních služeb (Výzvy žalobce ze dne 13. 11. 2019). Dne 3. 8. 2020 vypověděl žalobce žalovaným nájem předmětného bytu, neboť žalovaní zvlášť závažným způsobem porušili své povinnosti vyplývající z nájmu tím, že nezaplatili nájemné a zálohy na služby za dobu alespoň tří měsíců v celkové výši 74.828 Kč, a to konkrétně za měsíce prosinec 2016, leden 2017, duben 2017, červenec 2017 – srpen 2017, listopad 2017 – leden 2018, duben 2018, červen 2018 – říjen 2018, prosinec 2018, srpen 2019 – říjen 2019. Poštovní zásilka obsahující tuto výpověď z nájmu bytu byla druhé žalované doručena dne 24. 8. 2020, v případě prvního žalovaného byla dne 24. 8. 2020 uložena u provozovatele poštovních služeb (Výpovědi nájmu bytu ze dne 3. 8. 2020). Žalovaní byli dne 26. 3. 2021 vyzváni k opuštění předmětného bytu (Výzva žalobce ze dne 26. 3. 2021). 7. Ohledně skutkového stavu tak lze uzavřít, že žalovaní užívali na základě nájemní smlouvy uzavřené dne 16. 12. 2015 s žalobcem jakožto vlastníkem nemovitosti, byt [číslo] o velikosti 3+1 v 1. podlaží domu [adresa] v Brně na ulici [ulice] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a to do 20. 5. 2024. Dne 3. 8. 2020 dal žalobce žalovaným pro zvlášť závažné porušení povinností z nájmu výpověď, která byla doručována prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. 8. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako „občanský zákoník“) kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 9. Podle ustanovení § 2291 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu (odst. 1). Nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno (odst. 2). 10. Podle ustanovení § 570 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. <b>11. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná.</b> 12. Žalobce je vlastníkem nemovitosti, v níž se shora specifikovaný byt nachází. Mezi účastníky došlo ke vzniku závazkového vztahu, a to uzavřením nájemní smlouvy mezi žalobcem jakožto pronajímatelem a žalovanými jakožto nájemci, jejímž předmětem byl nájem shora specifikovaného bytu. Nájemní poměr byl uzavřen na dobu určitou, a to do 20. 5. 2024. Dopisem ze dne 3. 8. 200 dal žalobce žalovaným z nájmu bytu výpověď, neboť žalovaní zvlášť závažným způsobem porušili své povinnosti, kdy nezaplatili nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců. Výpověď z nájmu bytu byla druhé žalované doručena do vlastních rukou dne 24. 8. 2020, pokud jde poté o prvního žalovaného, tak soud dospěl k závěru, že tato byla prvnímu žalovanému doručena (dostala se do sféry jeho dispozice) též dne 24. 8. 2020, kdy byla poštovní zásilka obsahující výpověď uložena u provozovatele poštovních služeb a prvnímu žalovanému byla zanechána výzva k jejímu vyzvednutí, neboť již tímto okamžikem nabyl první žalovaný jakožto adresát objektivní příležitost seznámit se s obsahem této zásilky. Přitom není nezbytné, aby se první žalovaný s obsahem této zásilky skutečně seznámil, dostačuje, že měl objektivně příležitost tak učinit (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 4074/2009 ze dne 22. 9. 2010, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 3951/2009 ze dne 27. 4. 2011 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 2988/2011 ze dne 13. 11. 2012). Dále nebylo prokázáno, ani tvrzeno, že by žalovaní podali ve lhůtě dvou měsíců návrh na přezkoumání oprávněnosti této výpovědi z nájmu bytu (ustanovení § 2290 občanského zákoníku). <b>13. Vzhledem k tomu, že výpověď z nájmu předmětného bytu byla v souladu s ustanovením § 2291 občanského zákoníku dána bez výpovědní doby, nájemní poměr k předmětnému bytu k 24. 8. 2020 skončil a žalovaní tak od této doby užívají předmětný byt bez jakékoliv právně relevantního důvodu. Žalobce tak má v souladu s ustanovením § 1040 občanského zákoníku právo na ochranu svého vlastnického práva vůči žalovaným, neboť žalovaní užívají byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu a neoprávněně tak zasahují do jeho vlastnického práva.</b> 14. Vzhledem k tomu, že žalovaní v rámci řízení neprokázali, že by předmětný byt vyklidili a odevzdali žalobci, a netvrdili ani nedoložili jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti nim žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalované k povinnosti vyklidit předmětný byt ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku (ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.). 15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal částku v celkové výši 5.600 Kč sestávající z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč (Položka 4 písm. a) Sazebníku soudních poplatků) a z paušální náhrady nákladů dle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. a dle ustanovení § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to ve výši 300 Kč za dva úkony (výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 3. 6. 2021). 16. Pokud jde poté o odměnu za právní zastoupení advokátem, tak soud s ohledem na předmět řízení a na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010 dospěl k závěru, že odměna za právní zastoupení není v tomto případě nákladem žalobce potřebným k účelnému uplatňování práva, kdy spor o vyklizení bytu tvoří relativně běžnou agendu žalobce a soud též neshledal (a ostatně ani nebylo tvrzeno), že by se v tomto sporu mimořádně vyskytla nějaká další okolnost, jež by aktivní zastupování advokátem odůvodňovala. Vzhledem k uvedenému rozhodl soud o náhradě nákladů řízení tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.