55 C 168/2021-19 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 23. 11. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.757 Kč s příslušenstvím, to vše z titulu dluhu na pojistném za období od 17. 7. 2019 do 21. 11. 2019 vyplývajícím z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 17. 7. 2017 mezi žalobcem jakožto pojistitelem a žalovaným jakožto pojistníkem. 2. Žalovaný se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 17. 7. 2017 uzavřel žalobce jakožto pojistitel a žalovaný jakožto pojistník pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Předmětem této smlouvy bylo pojištění motorového vozidla [příjmení], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena s účinností od 17. 7. 2017 a žalovaný se zavázal hradit žalobci roční pojistné ve výši 3.744 Kč. Žalovaný pojistné splatné dne 17. 7. 2019 neuhradil a dnem 21. 11. 2019 došlo k zániku pojištění. O zániku pojištění, jakož i o dlužné částce, byl žalovaný vyrozuměn dopisem žalobce ze dne 4. 12. 2019. Mezi účastníky tedy od 17. 7. 2017 do 21. 11. 2019 trval pojistný vztah, ale žalovaný neuhradil za období od 17. 7. 2019 do 21. 11. 2019 řádně a včas pojistné. 5. Vzhledem k tomu, kdy právní poměr mezi účastníky vznikl, postupoval soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Výše úroku z prodlení se poté řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle ustanovení § 3 a násl. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník. Žalovaný, ačkoli měl v období 17. 7. 2017 do 21. 11. 2019 sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nezaplatil řádně a včas sjednané pojistné za období od 17. 7. 2019 do 21. 11. 2019 a tím porušil svoji základní povinnost vyplývající z uvedeného závazkového vztahu. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobci zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.757 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinen zaplatit žalobci i úrok z prodlení. 9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 23. 11. 2020) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.