55 C 181/2021-18 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 29. 4. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 3.133 Kč s příslušenstvím, to vše z titulu dluhu na pojistném za období od 14. 12. 2019 do 24. 4. 2020 vyplývajícím z pojistné smlouvy [číslo] uzavřené dne 13. 12. 2019 mezi žalobcem a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 13. 12. 2019 uzavřel žalobce jakožto pojistitel a žalovaná jakožto pojistník pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Předmětem této smlouvy bylo pojištění motorového vozidla Mazda [anonymizována dvě slova], [registrační značka]. Pojistná smlouva byla uzavřena s účinností od 13. 12. 2019 a žalovaná se zavázala hradit žalobci měsíční pojistné ve výši 712 Kč. Žalovaná pojistné splatné dne 13. 12. 2019 neuhradila a dnem 24. 4. 2020 došlo k zániku pojištění. Mezi účastníky tedy od 13. 12. 2019 do 24. 4. 2020 trval pojistný vztah, ale žalovaná neuhradila za toto období řádně a včas pojistné. 5. Vzhledem k tomu, kdy právní poměr mezi účastníky vznikl, postupoval soud podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a podle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Výše úroku z prodlení se poté řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí zvláštním právním předpisem. Podle ustanovení § 2783 odst. 1 občanského zákoníku, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle ustanovení § 2783 odst. 2 občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle ustanovení § 3 a násl. zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pojistitel a žalovaná jako pojistník. Žalovaná, ačkoli měla v období od 13. 12. 2019 do 24. 4. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, nezaplatila řádně a včas sjednané pojistné za toto období a tím porušila svoji povinnost vyplývající z uvedeného závazkového vztahu. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala. 8. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by dlužnou částku žalobci zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 3.133 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit i úrok z prodlení. 9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání – žaloba ze dne 29. 4. 2021) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); tři náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; částku ve výši 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.