63 C 214/2021-16 — Městský soud v Brně

Žalobou podanou soudu dne 11.6.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 668,90 Kč s 8,5% úrokem z prodlení od 13.6.2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 12.6.2017 uzavřena pojistná smlouva na pojištění právní ochrany žalovaného, ve které se žalovaný zavázal platit žalobkyni roční pojistné ve výši 980 Kč, splatné ročně. Žalovaný však pojistné nezaplatil a do 11.1.2019, kdy pojištění zaniklo, dluží na pojistném za dobu od 12.6.2018 do 11.1.2019 částku 568,90 Kč. Proto se žalobkyně domáhá nejen zaplacení dlužného pojistného ve výši 568,90 Kč, ale i poplatku za administrativní náklady spojené s ukončením pojistné smlouvy ve výši 100 Kč a úroků z prodlení z dlužné částky. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 12.6.2017 podle ustanovení § 2758 odst. 1,2, § 2833 o.z., pojistnou smlouvu o pojištění právní ochrany podnikatele, ve které se žalovaný zavázal platit po dobu od 12.6.2017 pojistné ve výši 980 Kč ročně. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by byl dostál svému závazku a hradil řádně sjednané pojistné, případně, že by bylo pojištění zaniklo před 11.1.2019, na což byl žalobkyní upozorňován v upomínce k pojistné smlouvě. Žalovaný ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně má podle ustanovení § 2782 odst. 1 o.z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Za dobu trvání pojištění od 12.6.2018 do 11.1.2019 byl u žalovaného evidován dluh na pojistném ve výši 568,90 Kč. Protože svou platební povinnost dobrovolně nesplnil, byla mu stanovena tímto rozsudkem spolu s povinností uhradit žalobkyni i administrativní náklady spojené s ukončením pojistné smlouvy ve výši 100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může žalobkyně podle ustanovení § 1970 o.z., požadovat zaplacení úroku z prodlení. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto předpisem je vládní nařízení č. 351/2013 Sb., kdy podle ustanovení § 2 uvedeného vládního nařízení, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Proto soud zavázal žalovaného povinností zaplatit žalobkyní požadované úroky z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozhodnutí. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, má tedy podle ustanovení § 142 odst. 1 věty první o.s.ř. právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a úhradě 2 úkonů po 100 Kč podle ustanovení § 1 odst. 3 písm. a), b) § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu (příprava věci, podání žaloby). Celkem tedy náhrada náležející žalobkyni činí 600 Kč (400 + (2 x 100) = 600).