63 C 247/2020-11 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.876 Kč s úrokem z prodlení z částky 2.539 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 47 Kč od [datum] do zaplacení, jako úhradu ceny elektrické energie dodávané žalované na základě smlouvy o odběru a dodávce elektřiny [číslo] v období od [datum] do [datum] do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]. 2. Podle ustanovení § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Ze smlouvy o poskytování služeb ELEKTŘINA ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrního místa v [obec], [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala za dodanou elektrickou energii řádně platit. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny variabilní symbol [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyní žalované účtována cena za dodávku elektřiny do odběrního místa [obec], [ulice a číslo] v období od [datum] do [datum] ve výši 2.529 Kč, splatnost uvedené částky byla stanovena na den [datum]. Z faktury za sdružené služby dodávky elektřiny variabilní symbol [číslo] vystavené žalobkyní dne [datum] bylo zjištěno, že touto byla žalobkyní žalované účtována cena za dodávku elektřiny do odběrního místa [obec], [ulice a číslo] v období od [datum] do [datum] ve výši 47 Kč, splatnost uvedené částky byla stanovena na den [datum]. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] smlouvu dle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o sdružených službách dodávky elektřiny pro domácnost, na základě které byla žalované dodávána elektrická energie do odběrního místa v [obec], [ulice a číslo]. Dělo se tak mimo jiné i v období od [datum] do [datum] a za dodanou elektrickou energii byla žalované vyúčtována cena v celkové výši 2.576 Kč, jak bylo zjištěno ze shora uvedené faktury za elektřinu. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila ani neprokázala, že by byla dostála svému závazku a zaplatila žalobkyni cenu dodané elektrické energie v plné výši ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Žalovaná je povinna zaplatit dlužnou cenu dodané a spotřebované elektřiny, proto jí bylo uloženo uhradit žalovanou částku ve výši 2.576 Kč. 5. Žalobkyně dále požadovala po žalované zaplacení úroků z prodlení z účtované částky ode dne následujícího po dni splatnosti uvedené faktury. Z potvrzení o podání poštovní zásilky je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalované byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne [datum] a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne [datum] (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, to je [datum], ocitla se ode dne následujícího, tedy od [datum] v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto předpisem je vládní nařízení [číslo] Sb., které ve svém ustanovení § 1 stanoví, že výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 2.576 Kč od [datum] ve výši určené dle citovaného ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení. 6. Pokud žalobkyně požadovala zaplacení další částky ve výši 300 Kč, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně byla v souvislosti s vymáháním předmětné dlužné částky vynaložila náklady v žalované výši 300 Kč, resp. že by byla žalovanou písemně upomínala. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části. Náklady řízení žalobkyně spočívají v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 200 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne [datum]), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 900 Kč ( (3 x 200) + (3 x 100) = 900) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 189 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.089 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 1.489 Kč (400 + 1.089 = 1.489) a tyto je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.