72 C 140/2020-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 12.069,18 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak že dne 18. 9. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou uvedena v Příloze č. 1 ke Smlouvě o postoupení pohledávek postoupena na žalobce. Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky oznámením ze dne 2. 10. 2019 ze strany původního věřitele. Mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách označená pod [číslo] ve formě možnosti přečerpání běžného účtu, tzv. Flexikredit. Nedílnou součástí smlouvy byly rovněž dispozice ke smlouvě obsahující sjednané konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, jako je výše povoleného limitu, číslo běžného účtu vedeného pro žalovanou bankou apod. Součástí smlouvy byly rovněž Základní produktové podmínky obsahující smluvní ujednání, popis a způsob poskytování konkrétních produktů a služeb, sazebník, úrokový lístek a speciální produktové podmínky, pokud byly sjednané. Žalovaná svým podpisem potvrdila, že s uvedenými dokumenty se seznámila, s jejich obsahy byla srozuměna a s nimi souhlasí. Na základě uzavřené smlouvy byl žalované poskytnut úvěr, který byla žalovaná oprávněna čerpat až do výše povoleného limitu průběžně tak, že předchůdce žalobce prováděl platební příkazy žalované z prostředků na běžném účtu, a to i přesto, že na běžném účtu nebyl dostatek prostředků k jejich úhradě. Žalovaná byla povinna čerpat úvěr takovým způsobem, aby povolený limit nebyl překročen. Žalovaná se na základě uzavřené smlouvy zavázala dodržovat podmínky pro vedení běžného účtu, a rovněž se zavázala vrátit předchůdci žalobce peněžní prostředky ve prospěch běžného účtu a zajistit, aby souhrn částek připsaný za každý kalendářní měsíc ve prospěch běžného účtu dosáhl minimálně 50 % povoleného limitu a aby nedošlo k žádnému z případů porušení dle Základních produktových podmínek. Žalovaná se přitom dle článku 19 Základních produktových podmínek zavázala, že účet bude vykazovat kreditní zůstatek po dobu jednoho kalendářního dne, a to alespoň v období minimálně 360 kalendářních dnů. Žalované rovněž vznikla povinnost platit z čerpaného úvěru úroky dle oznámení v Dispozicích ke Smlouvě v článku Flexikredit spolu s poplatky za vedení nebo čerpání úvěru dle Sazebníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná porušila povinnosti vyplývající ze Smlouvy a Základních produktových podmínek v podobě nevrácení částky odpovídající čerpanému nepovolenému debetu, když nedodržela minimální měsíční kreditní příjem a požadavek na kreditní zůstatek po dobu jednoho kalendářního dne v období minimálně 360 kalendářních dnů, předchůdce žalobce ke dni 11. 5. 2017 převedl debetní zůstatek z běžného účtu na nově otevřený úvěrový účet [číslo]. Žalovaná tak byla povinna vrátit předchůdci žalobce dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky takovým způsobem, aby délka splácení nepřesáhla dobu 48 měsíců, o čemž byla bankou informována. Úroková sazba, kterou byl splatný Flexikredit úročen, činila 29 % ročně dle vyhlašované roční úrokové sazby pro nepovolený debetní zůstatek. Převedením dluhu na úvěrový účet byl tento dluh ve výši převedené na úvěrový účet na běžném účtu vyrovnán a zaplacen prostředky z poskytnutého úvěru a žalované tak po převedení na úvěrový účet vznikla povinnost uhradit právě dluh z úvěru. Částka převedená na úvěrový účet tak tvoří jistinu úvěru a nejedná se o nové poskytnutý úvěr. Žalovaná však uvedený splatný debetní zůstatek neuhradila, a proto předchůdce žalobce úvěr ke dni 9. 10. 2017 zesplatnil a vyčíslil. Žalovaná byla vyzvána k jednorázové úhradě celé dlužné částky, kterou však neuhradila. Ke dni postoupení pohledávky, tj. 18. 9. 2019, tak činil dluh žalované celkem částku ve výši 12.069,18 Kč a byl tvořen jistinou ve výši 11.891,02 Kč představující vyčerpanou a dosud neuhrazenou částku úvěru, spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 178,16 Kč. Žalobce dále uvedl, že dluh byl ode dne postoupení pohledávky, tj. od 19. 9. 2019, úročen zákonným úrokem z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů a dále smluvním úrokem ve výši 29,00 % ročně dle smlouvy. Žalovaná byla rovněž vyzvána ve smyslu § 142a o. s. ř. před podáním žaloby k úhradě dlužné částky, ani poté však žalovaná dlužnou částku neuhradila. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Žalovaná se v rámci podaného odporu doručeného soudu dne 2. 7. 2020 vyjádřila v tom smyslu, že dlužnou částku není schopna uhradit, ze starobního důchodu jsou jí prováděny exekuční srážky, je jí ponecháno pouze životní minimum, nemá žádný movitý majetek, který by prodala a dluh uhradila. Vhledem k jejímu věku a špatnému zdravotnímu stavu žije v domě s pečovatelskou službou. Žalovaná dále požádala o možnost zapsání dluhu do pořadníku OSSZ a následné srážení splátek z jejího důchodu. 4. Na výzvu soudu se žalovaná dále vyjádřila podáním doručeným soudu dne 23. 10. 2020 tak, že dluh neuznává v plném rozsahu, nemá si jak ověřit správnost dluhu a není schopna jej hradit ve formě navržených splátek. Dále k tomu doplnila, že je již stará osoba, má dluhů několik, konkrétní společnosti a částky si již nepamatuje, kdy předpokládá, že tento dluh je její, ale nemá si to jak ověřit. Na platební rozkaz, který jí byl doručen, reagovala pouze tím, že nemá žádný majetek, aby dluh uhradila, z důchodu jí jsou prováděny srážky ve prospěch jiných exekucí. Je jí ponecháno pouze životní minimum, po uhrazení nájmu v domě s pečovatelskou službou, uhrazení nákladů na léky a jídlo, jí nezbývají žádné volné peněžní prostředky. Proto požádala soud, aby byla dlužná částka hrazena srážkami z jejího důchodu, jakmile to bude možné, tedy aby byl dluh připojen do pořadníku ČSSZ a následně byly prováděny srážky. Ani v posléze soudu adresovaném podání doručeném dne 29. 4. 2021 nedošlo ze strany žalované k výslovnému uznání dluhu, kdy žalovaná současně uvedla, že ani nežádá o splátky. Současně však uvedla, že vzhledem k jejímu věku si již nic nepamatuje, ví jen, že má nějaké dluhy, není si však vědoma, jaké a v jaké výši. Dluhy jsou hrazeny ve formě srážek z důchodu od České správy sociálního zabezpečení, z důchodu po srážkách si hradí nájem, zbývají jí cca 3.000 Kč na léky, jídlo a hygienu. V současné době je inkontinentní, tudíž výdaje související s hygienou jsou velké. 5. Žalobce v podání ze dne 1. 3. 2021 mimo jiné uvedl, že souhlasí s tím, aby žalovaná dlužnou částku a náhradu nákladů řízení uhradila formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 500 Kč měsíčně. 6. Na základě předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 7. Mezi žalovanou a předchůdcem žalobce byla uzavřena dne 16. 12. 2002 smlouva o Flexikontu, na základě které se banka, předchůdce žalobce, zavázala žalované jako klientovi zřídit běžný korunový účet č. [bankovní účet]. Součástí uzavřené smlouvy byly rovněž dispozice ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb uzavřené mezi klientem a bankou dne 18. 10. 2004. Z žádosti o povolení debetního zůstatku Flexikredit ze dne 3. 9. 2007 se podává, že na základě žádosti mezi předchůdcem žalobce a žalovanou došlo ke sjednání označeného produktu v návaznosti na uzavřenou smlouvu o běžném účtu č. [bankovní účet], přičemž úvěrový rámec byl sjednán ve výši 10.000 Kč. Žalobce k produktu předložil Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 5. 5. 2015. Žalobce rovněž předložil Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 12. 2016, Část Flexikredit – kontokorentní úvěry (povolený debetní zůstatek k běžnému účtu). Z předloženého sazebníku mimo jiné vyplývají jednotlivé částky poplatků za vybrané služby poskytované předchůdcem žalobce, a to konkrétně ve vztahu ke sjednanému produktu s označením Flexikredit – kontokorentní úvěr (povolený debetní zůstatek k běžnému účtu). Z příslušného sazebníku se podávají výše poplatků jednotlivých položek, a to rovněž ve vztahu k následnému nedodržení smluvních podmínek. K produktu s označením Spotřebitelský kontokorentní úvěr Flexikredit dále žalobce předložil Základní produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru účinné od 1. 12. 2016. Z příslušného úrokového lístku platného ke dni 26. 8. 2015 se podává úroková sazba za splatný Flexikredit ve výši 24 % ročně a dále výše smluvního úroku z nepovoleného debetního zůstatku ve výši 29 % ročně. 8. Dne 12. 5. 2017 bylo žalované ozná