72 C 147/2021-47 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.103 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené pojistné z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance, přičemž žalobce požadoval jednak zaplacení pojistného za období od 27. 7. 2019 do 6. 12. 2019 ve výši 903 Kč a dále zaplacení poměrné části pojistného, zaplacení nákladů na upomínání ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla dne 26. 7. 2017 uzavřena pojistná smlouva [číslo] (ev. č. návrhu [číslo]), kde žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou s počátkem pojištění ode dne 27. 7. 2017. Žalovaný se v rámci pojistné smlouvy zavázal platit žalobci celkové roční pojistné ve výši 2.520 Kč, kdy splatnost pojistného byla sjednána vždy k 27. dni sedmého měsíce roku, přičemž splátka byla sjednána ve výši 2.520 Kč Součástí smlouvy bylo prohlášení pojistníka, že potvrzuje, že převzal a před uzavřením smlouvy byl seznámen se všemi ustanoveními pojistné smlouvy, včetně všech příloh a pojistných podmínek. Současně pojistník podpisem smlouvy potvrdil, že se před uzavřením pojistné smlouvy seznámil také se Sazebníkem administrativních poplatků. Dle článku 1 bod 1 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání (VPP ZAM 2016) se pojištění mimo jiné řídí pojistnou smlouvou, těmito pojistnými podmínkami a Sazebníkem. Dle článku 9 bod 13 Všeobecných pojistných podmínek je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, má pojistitel, vedle práva požadovat úrok z prodlení v zákonné výši, právo na náhradu nákladů spojených s upomínáním a uplatňováním této pohledávky, výše náhrady je uvedena v Sazebníku administrativních poplatků. 6. Žalovaný však řádně a včas nezaplatil pojistné splatné dne 27. 7. 2019, jak je zřejmé mimo jiné z výzvy k zaplacení dlužného pojistného ze dne 11. 10. 2019, prostřednictvím které byl žalovaný vyzván k úhradě nedoplatku pojistného s tím, že pokud dlužné pojistné nebude z jeho strany uhrazeno do 5. 12. 2019, pojištění zanikne uplynutím dne 6. 12. 2019, jak je z výzvy k zaplacení dlužného pojistného zřejmé. Žalovaný dlužné pojistné ani na výzvu neuhradil, uplynutím dne 6. 12. 2019 proto došlo k zániku pojištění, o čemž byl žalovaný uvědoměn dne 18. 12. 2019. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dosud neuhrazené částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 27. 1. 2020, a dále prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 14. 5. 2020 předložené včetně podacího archu. Tyto skutečnosti soud zjistil především z pojistné smlouvy ze dne 26. 7. 2017, z výzvy k zaplacení dlužného pojistného ze dne 11. 10. 2019, 18. 12. 2019, z předžalobní upomínky ze dne 27. 1. 2020 a z předžalobní upomínky ze dne 8. 10. 2020 spolu s předžalobní upomínkou ze dne 14. 5. 2020, které byly předložené včetně detailní informace k předmětné zásilce z aplikace Sledování zásilek. Dluh přes opakované výzvy k úhradě zaplacen nebyl. Žalovaný ani nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. 7. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah na základě mezi žalobcem a žalovaným uzavřené pojistné smlouvy dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník, přičemž na základě pojistné smlouvy se zavazuje pojistitel vůči pojistníkovi poskytnout pojistné plnění pojištěné osobě, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 2804 občanského zákoníku upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. 8. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z uzavřeného závazku, když nezaplatil sjednané pojistné. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky představované neuhrazeným pojistným ve výši 903 Kč za období od 27. 7. 2019 do 6. 12. 2019, neboť žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojištění do jeho zániku, přičemž dlužná částka byla vyčíslena jako poměrná část pojistného za příslušné pojistné období. Žalobci byly rovněž přiznány náklady na upomínání, kdy žalobce požadoval za zaslání upomínky částku ve výši 200 Kč, přičemž výše poplatku za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění vychází ze Sazebníku administrativních poplatků [právnická osoba], s platností od 1. 1. 2020. 9. Jelikož ze strany žalovaného nebyla včas zaplacena splátka pojistného, žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč.