72 C 202/2021-51 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 435 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené pojistné z titulu pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobce požadoval zaplacení poměrné části pojistného ve výši 435 Kč za období od 21. 5. 2020 do 7. 8. 2020. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla v návaznosti na žalobcem předložený návrh smlouvy pojištění vozidel dne 21. 5. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] za škodu způsobenou provozem vozidla, kde žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v podobě vozidla tov. značky Škoda OCTAVIA, [registrační značka], VIN: [anonymizováno], s číslem technického průkazu: [anonymizováno] Počátek pojištění byl sjednán od 21. 5. 2019, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pojistné období bylo sjednáno jako roční, počínající dnem 21. 5. 2019. Žalovaný se v rámci pojistné smlouvy zavázal platit žalobci roční pojistné ve výši 1.879 Kč, splatné vždy jedenkrát ročně splátkou ve výši 1.879 Kč prostřednictvím jednotlivých splátek. Součástí smlouvy byly dále dokumenty, ve vztahu k nimž žalovaný jako pojistník prohlásil, že před uzavřením smlouvy se s nimi seznámil a převzal je, mimo jiné v podobě pojistných podmínek pojišťovny, na které smlouva odkazuje a sazebníku poplatků a odměn v podobě Sazebníku s označením [číslo]. 6. Jak vyplývá z upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 18. 6. 2020, žalovaný řádně a včas nezaplatil dlužné pojistné ve výši 1.879 Kč, kdy žalobce evidoval ke dni 18. 6. 2020 neuhrazenou částku v celkové výši 2.048 Kč, která měla být ze strany žalovaného zaplacena v žalobcem dodatečně stanovené lhůtě do 6. 8. 2020, přičemž žalovaný byl současně upozorněn, že nebude-li částka odpovídající dlužnému pojistnému včas uhrazena, smlouva ke dni 7. 8. 2020 zanikne. Žalovaný však ani v dodatečně stanovené lhůtě dlužné pojistné nezaplatil, ke dni 7. 8. 2020 tak nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy, o nichž byl žalovaný vyrozuměn oznámením o ukončení pojištění ze dne 11. 8. 2020. Současně byl žalovaný v rámci oznámení upozorněn na skutečnost, že za dobu trvání pojistné smlouvy pojišťovně náleží dlužné pojistné a žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 435 Kč, a to nejpozději do 25. 8. 2020. Následně byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dosud neuhrazené částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 19. 10. 2020 předložené žalobcem včetně detailní informace k zásilkám pořízené prostřednictvím aplikace Sledování zásilek. Žalobce rovněž předložil přehled předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] s datem vyhotovení ke dni 15. 10. 2020, z něhož je rovněž zřejmá výše nedoplatku k uvedené smlouvě v částce ve výši 435 Kč. 7. Dluh však přes opakované výzvy k úhradě zaplacen nebyl. Žalovaný ani nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. 8. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na základě § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Mezi účastníky dále vznikl závazek podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť uzavřená smlouva je současně smlouvou pojistnou. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z uzavřeného závazku, když nezaplatil sjednané běžné pojistné, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné částky představované poměrnou částkou neuhrazeného pojistného v celkové výši 435 Kč za období od 21. 5. 2020 do 7. 8. 2020 včetně, kdy došlo k ukončení pojistného vztahu. Jelikož ze strany žalovaného nebyla částka odpovídající splátce běžného pojistného včas zaplacena, žalovaný se dostal do prodlení a žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč.