72 C 209/2021-49 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.842 Kč s příslušenstvím představující jednak neuhrazené pojistné ve výši 1.192 Kč z titulu pojistné smlouvy o životním pojištění s počátkem pojištění ke dni 29. 12. 2018, jednak poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy ve výši 350 Kč, spolu s poplatkem za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla dne 29. 12. 2018 uzavřena pod [číslo] pojistná smlouva, kterou bylo sjednáno životní pojištění s označením životní pojištění s označením ŽIVOTNÍ POJISTĚNÍ NA PŘÁNÍ. Žalovaný se v rámci pojistné smlouvy zavázal platit žalobci běžné pojistné ve výši 3.576 Kč ročně, přičemž měsíční pojistné za životní pojištění Na přání bylo sjednáno částkou ve výši 298 Kč Počátek pojištění byl sjednán ode dne 29. 12. 2018. Předmětem pojistné smlouvy bylo životní pojištění, přičemž žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Přílohou smlouvy byly mimo jiné pojistné podmínky, přičemž žalovaný v postavení pojistníka vyjádřil v rámci pojistné smlouvy souhlas s tím, že se před podpisem smlouvy seznámil s jejich obsahem a je si vědom toho, že pojistné podmínky spolu s dalšími v pojistné smlouvě konkrétně specifikovanými přílohami tvoří nedílnou součást pojistné smlouvy a upravují rozsah pojištění. Nedílnou součást smlouvy přitom dle závěrečných ustanovení je v podobě prohlášení tvořily mimo jiné přílohy smlouvy s tím, že pojistník potvrdil, že mu před uzavřením pojistné smlouvy byly poskytnuty všechny dokumenty uvedené v části smlouvy označené jako Dokumenty k pojistné smlouvě, mimo jiné kromě dalšího pojistné podmínky pro pojištění Na Přání, Přehled poplatků a parametrů pojištění Na Přání. Skutečnosti týkající se uzavření pojistné smlouvy, jejímž předmětem bylo životní pojištění s označením životní pojištění NA PŘÁNÍ, vyplývají z příslušné pojistné smlouvy s označením [číslo] to společně se záznamem o zprostředkování životního pojištění. 6. Jak vyplývá z upomínky k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění ze dne 17. 2. 2020, žalovaný byl vyzván k úhradě dlužného pojistného, a to s tím, že pokud nebude celé dlužné pojistné uhrazeno ve stanovené lhůtě nejpozději do 28. 4. 2020, uplynutím této lhůty zanikne pojištění žalovaného. Jak vyplývá z dopisu žalobce týkajícího se ukončení pojistné smlouvy ze dne 5. 5. 2020, žalovaný byl tímto dopisem informován o ukončení pojistné smlouvy uplynutím dne 28. 4. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného. 7. Mimo jiné z přehledu inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo] vyplývá, že žalovaný nezaplatil dlužné pojistné z předmětné smlouvy za období od 29. 12. 2019 do 29. 4. 2020 a za uvedené období tak dluží žalobci na pojistném částku v celkové výši 1.842 Kč, kdy uvedená částka byla vyčíslena ze strany žalobce spolu s poplatkem za předčasné ukončení předmětné pojistné smlouvy ve výši 350 Kč, a dále spolu s poplatkem za upomínku k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení dosud neuhrazené částky rovněž prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 18. 8. 2020 předložené žalobcem včetně příslušného podacího archu. Dluh však přes opakované výzvy k úhradě zaplacen nebyl. Žalovaný ani nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném ani nerozporovala skutečnost, že dlužná částka nebyla uhrazena. 8. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový právní vztah na základě mezi žalobcem a žalovaným uzavřené pojistné smlouvy dle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník, přičemž na základě pojistné smlouvy se zavazuje pojistitel vůči pojistníkovi poskytnout pojistné plnění pojištěné osobě, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním, a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 9. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaný v postavení pojistníka svou povinnost vyplývající ze závazkového vztahu mezi ním a žalobcem porušil, když za dobu trvání pojištění pojistné řádně a včas neplatil. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k úhradě dlužné jistiny představované neuhrazeným pojistným za období od 29. 12. 2019 do 29. 4. 2020 včetně, neboť žalobce má právo na pojistné za dobu trvání pojištění do jeho zániku. Žalobci rovněž náleží poplatek za předčasné ukončení pojistné smlouvy, kdy žalobce požadoval za předčasné ukončení pojistné smlouvy částku ve výši 350 Kč, kdy výše poplatku vyplývá z žalobcem předloženého Přehledu poplatků a parametrů pojištění pro sazbu 7 BN, platného od 19. 12. 2018, a to spolu s částkou odpovídající poplatku za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného ve výši 300 Kč, kdy výše poplatku vyplývá z žalobcem předloženého Sazebníku nákladů na vymáhání pojistného u produktů neživotního pojištění, s účinností od 1. 6. 2019. 10. Jelikož ze strany žalovaného nebyly zaplaceny jednotlivé dlužné částky běžného pojistného, ačkoliv žalovaný byl povinen platit běžné pojistné sjednané ve výši 3.576 Kč ročně, s částkou odpovídající měsíčnímu pojistnému za životní pojištění ve výši 298 Kč, se splatností od prvního dne pojistného období, žalovaný se dostal do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaný je tak povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení, přičemž výše úroku z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány ve výši požadované žalobcem, tj. za období od 30. 4. 2020 do 22. 1. 2021 (do data podání žaloby). 11. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč. Soud rozhodl o náhradě nákladů řízení dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.