72 C 26/2021-43 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 1.714 Kč s příslušenstvím představující neuhrazené pojistné z titulu pojistné smlouvy [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, přičemž žalobce požadoval zaplacení pojistného v celkové výši 1.714 Kč za období od 9. 1. 2020 do 1. 4. 2020 včetně. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla v návaznosti na žalobcem předložený návrh smlouvy pojištění vozidel ze dne 9. 7. 2019 uzavřená pojistná smlouva [číslo] s počátkem pojištění ke dni 9. 7. 2019 za škodu způsobenou provozem vozidla, kde žalobce vystupoval v postavení pojistitele a žalovaná jako pojistník, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla v podobě vozidla tov. značky Citroën Xsara, [registrační značka], číslo TP: [anonymizováno], WIN: [anonymizováno] Počátek pojištění byl sjednán ode dne 9. 7. 2019, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Pojistné období bylo sjednáno jako roční počínaje dnem 9. 7. 2019. Žalovaná se v rámci pojistné smlouvy zavázala platit žalobci roční pojistné v celkové výši 7.412 Kč, splatné čtvrtletně částkou ve výši 1.853 Kč vždy ke dni 9. 7., 9. 10., 9. 1. a 9. 4. Součástí smlouvy byla dále smluvní dokumentace, ve vztahu k níž žalovaná jako pojistník prohlásila, že se s ní před uzavřením smlouvy seznámila, kdy konkrétně mimo jiné převzala a seznámila se s dokumenty v podobě příslušných pojistných podmínek pojišťovny a sazebníku poplatků a odměn v podobě Sazebníku s označením [číslo]. 6. Jak vyplývá z upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 17. 2. 2020, žalovaná řádně a včas nezaplatila dlužné pojistné ve výši 1.853 Kč, kdy žalobce evidoval ke smlouvě [číslo] s počátkem ode dne 9. 7. 2019 k danému dni neuhrazenou částku v uvedené výši, která měla být ze strany žalované zaplacena v žalobcem dodatečně stanovené lhůtě do 1. 4. 2020, přičemž nebude-li částka odpovídající dlužnému pojistnému včas uhrazena, smlouva ke dni 2. 4. 2020 zanikne. Žalovaná však ani v dodatečně stanovené lhůtě dlužné pojistné nezaplatila, ke dni 2. 4. 2020 tak nastaly účinky ukončení pojistné smlouvy a neuhrazením pojistného ve stanovené lhůtě smlouva k danému dni zanikla pro neplacení dlužného pojistného, o čemž byla žalovaná vyrozuměna prostřednictvím oznámení o ukončení pojištění ze dne 6. 4. 2020. Současně byla žalovaná v rámci oznámení upozorněna na skutečnost, že za dobu trvání pojistné smlouvy pojišťovně náleží dlužné pojistné a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 1.714 Kč, a to nejpozději do 20. 4. 2020. Následně byla žalovaná opětovně vyzvána k zaplacení dosud neuhrazené částky prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 25. 6. 2020 předložené žalobcem včetně příslušného podacího lístku. 7. Dluh však přes opakované výzvy k úhradě zaplacen nebyl. Žalovaná ani nijak nezpochybnila správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporovala skutečnost, že dlužná částka žalobci nebyla uhrazena. 8. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazek uzavřením smlouvy o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla na základě § 3 a násl. zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Mezi účastníky dále vznikl závazek podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť uzavřená smlouva je současně smlouvou pojistnou. Dle § 1 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Dle § 2782 odst. 1 občanského zákoníku má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Dle § 2783 odst. 1 občanského zákoníku není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Dle § 2783 odst. 2 občanského zákoníku jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 9. Jak vyplývá z výše uvedeného, žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z uzavřeného závazku, když nezaplatila sjednané běžné pojistné, soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky představované poměrnou částkou neuhrazeného pojistného v celkové výši 1.714 Kč za období od 9. 1. 2020 do 1. 4. 2020 včetně, kdy došlo k ukončení pojistného vztahu. Jelikož ze strany žalované nebyla částka odpovídající splátce dlužného pojistného včas zaplacena, žalovaná se dostala do prodlení a žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Žalovaná je tak povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení, přičemž jeho vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť výše úroků z prodlení mezi účastníky sjednána nebyla. Žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány. 10. Vzhledem ke shora uvedenému soud žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud žalované v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny právního zástupce žalobce v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobci přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši ve výši 189 Kč.