72 C 279/2017 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení bez náhrady věcného břemene, jemuž odpovídá právo spoluužívání sklepních a suterénních místností, chodby a schodiště do suterénu a půdy a schodiště k ní v rodinném domě ve vlastnictvím žalobkyně [adresa] stojící na parcele [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Brno a katastrální území Žabovřesky ze strany žalovaného. Dále se žalobkyně podanou žalobou domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost na jeho náklad vyklidit ve lhůtě do 1 měsíce od právní moci rozsudku veškeré věci uskladněné ve sklepních a suterénních místnostech a z půdy v rodinném domě ve vlastnictví žalobkyně, [adresa] stojící na parcele [číslo] o výměře 117 m2 na ulici [ulice a číslo] v [obec], zapsaném na [list vlastnictví] pro obec Brno a katastrální území Žabovřesky. Žalobkyně k tomu uvedla, že je vlastnicí pozemků [parcelní číslo], [parcelní číslo] a domu [adresa] stojícího na parcele [číslo] na [list vlastnictví] pro obec Brno, v [katastrální uzemí], tak jak je vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně k tomu uvedla, že dne 1. 12. 2000 žalobkyně uzavřela s žalovaným a jeho manželkou [příjmení] [jméno] [příjmení] smlouvu o zřízení věcného břemene, jemuž odpovídá právo žalovaného (oprávněná Mgr. [příjmení] zemřela a její smrtí zaniklo právo věcného břemene) doživotního bezplatného výlučného užívání bytu v přízemí shora uvedeného domu o kuchyni a třech pokojích s vlastním příslušenstvím nacházejícím se v bytě (koupelnou s WC), dále výlučného užívání příslušenství tohoto bytu nacházejícího se mimo byt, a to WC a spížky v přízemí domu přístupných přímo z chodby, se spoluužíváním sklepních a suterénních místností a garáže v suterénu, chodby a schodiště, půdy a se spoluužíváním pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha, a pozemku [parcelní číslo], zahrada. Smluvně bylo dále ujednáno, že pokud by zůstal naživu jen jeden z oprávněných, zůstává mu toto právo v neztenčeném rozsahu a má tedy nadále právo doživotně a bezplatně výlučně užívat byt uvedený shora včetně jeho příslušenství, spoluužívat ostatní místnosti a prostory v domě a oba pozemky. Od uzavření smlouvy došlo podle žalobkyně ke změně poměrů takovým způsobem, že vznikl hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněného žalovaného. V době uzavření smlouvy žalovaný spoluužíval sklepní prostory, suterénní místnosti a garáž, chodby a schodiště, půdu a pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo], zahrada, společně s manželkou, kdy žalobkyně spoluužívala předmětné prostory s manželem a narozeným synem [jméno], [datum narození]. Po smrti manželky žalovaného, Mgr. [jméno] [příjmení], žalovaný v souvislosti s vyklízením společného bytu v [obec] [obec] a dále v souvislosti s vyklízením dalšího bytu ve [obec] a chalupy na [obec], zaplnil vyklizovanými věcmi suterénní a sklepní místnosti a půdu tak, že zcela znemožnil spoluužívání těchto místností žalobkyni a její rodině, která se rozrostla o další dítě, [jméno], [datum narození]. Žalovaný si tak trvale osobuje práva způsobem, který vytvořil hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného. Nadto ve sklepních místnostech skladu je nebezpečné hořlaviny, sám reguluje přívod tepla do bytu žalobkyně a její rodiny v prvním nadzemním podlaží, kde v zimním období teplota v bytě žalobkyně nepřesahuje 15-16 stupňů Celsia, kdy jakákoliv dohoda je mezi účastníky zcela nemožná. Takto vznikl hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou žalovaného. Rodina žalobkyně užívá při počtu 4 členů domácnosti s dospívajícími syny byt o výměře nesrovnatelné s výměrou bytu žalovaného, pokud jde o byt žalovaného a byt žalobkyně v rozsahu metrů čtverečních. Když žalobkyně vyzvala žalovaného dne 8. 3. 2016, aby vyklidil veškeré věci v jeho vlastnictví ze suterénních prostor domu žalobkyně z důvodu plánované rekonstrukce suterénních prostor, žalovaný odpověděl arogantně dne 9. 3. 2016, pohrozil, že se obrátí na policii, pokud žalobkyně suterénní místnosti vyklidí. Žalovaný byl proto opětovně vyzván dopisem ze dne 14. 2. 2017 k bezodkladnému vyklizení jeho věcí ze suterénních, půdních a sklepních prostor a upozorněn na trvalé nadužívání předmětných prostor a na nebezpečnost skladovaných hořlavin, reagoval však tak, že nebrání společnému užívání prostor v domě. Žalobkyně se tak domáhá omezení služebnosti žalovaného a následného vyklizení předmětných prostor. Při respektování věku a zdravotního stavu u žalovaného spolu se závazkem ze smlouvy o zřízení věcného břemene žalobkyně nenavrhuje zrušení služebnosti spoluužívání předmětných prostor v celém rozsahu, nýbrž jen omezení spoluužívání suterénních, půdních a sklepních prostor, které žalovaný trvale nadužívá v rozsahu nyní již nezbytně potřebném pro svou rodinu. Žalobkyně konkrétně uvedla, že předmětné prostory potřebuje pro své syny, z nichž jeden již dosáhl zletilosti, přičemž žalovaný, který má ve výlučném užíváním spíž a garáž, má spoluužívání suterénních, sklepních a půdních prostor k nepotřebě, kdy prostory trvale zaplnil svými věcmi. Předmětem žaloby je tedy omezení služebnosti spoluužívání toliko vyjmenovaných prostor. Žalovaný nadále může dle smluvního ujednání bezproblémově spoluužívat garáž, a to výlučně, nad rámec smluvního ujednání, pozemek [parcelní číslo] a pozemek [parcelní číslo], zahrada. 2. V rámci doplnění žaloby ze dne 30. 8. 2018 žalobkyně dále uvedla další skutečnosti týkající nesrovnatelnosti výměry bytu užívaného žalobkyní a bytu užívaného žalovaným, pokud jde o metry čtvereční bytu žalovaného a bytu žalobkyně. Žalobkyně přitom odkázala na fotografickou přílohu k žalobnímu návrhu v podobě dokumentace suterénu domu, kdy předložila mimo jiné plánek (náčrt) suterénu domu a fotografie bytové jednotky označené v přílohách žalobkyně pod 1.1 a 1.2 jako pokoj č. I a pokoj č. II. Od vybudování domu v roce 1926 a od jeho přístavby v roce 1936 tyto místnosti sloužily jako bytová jednotka s veškerým příslušenstvím, jak je patrné z předložené fotodokumentace (WC + koupelna), kdy žalovaný tuto bytovou jednotku včetně suterénních místností nadužívá skladováním svých věcí výlučně pro svou potřebu, čímž dlouhodobě blokuje žalobkyni a její čtyřčlenné rodině jednak možnost jejího užívání pro potřebu rodiny žalobkyně, jednak pro nutnost naléhavé opravy nejen této bytové jednotky, ale celého domu, kdy v tomto směru žalobkyně odkázala na přílohu týkající se trhlin v domě. Tvrzením o nesrovnatelnosti podlahové bytové výměry užívané žalovaným a podlahové bytové výměry užívané čtyřčlennou rodinou žalobkyně, tak žalobkyně mínila nesrovnatelnost podlahové bytové výměry užívané žalovaným v přízemí domu, ale také podlahové výměry suterénní bytové jednotky, užívané žalovaným ke skladování jeho věcí v suterénu, celkem tedy 117,21 m2 (byt žalovaného) + 13,31 m2 + 11,77 m2 (bytové místnosti v suterénu), tj . 142,29 m2. V tom tedy spočívá žalobkyní tvrzený nepoměr podlahové bytové výměry užívané čtyřčlennou rodinou žalobkyně a osobou žalovaného, kdy sám žalovaný má k dispozici 142,29 m2 a žalobkyně s rodinou 117,29 m2. 3. V této souvislosti s tvrzením žalobkyně o plánované rekonstrukci nejen suterénních prostor, ale celého domu, žalobkyně dále uvedla, že již pouhým pohledem jsou seznatelné trhliny na vnějších stěnách, přímo na fasádě domu i uvnitř bytu užívaného žalobkyní, jejichž odstranění vyžaduje rekonstrukci a rozsáhlou opravu domu. K opravě domu bude potřebný přístup po zahradních pozemcích kolem domu, při jejichž spoluužívání ve smyslu věcného břemene žalovaný vyvolává konflikty, např. při odstraňování uhynulých stromů a keřů. Další spoluužívání prostoru zahrady žalovaným by tedy znemožnilo de facto vstup do prostoru, s mechanismy, s lešením a podobně při nutných opravách a úpravách domu. To platí i o výlučném užívání garáže žalovaným od roku 1971, jak sám uvádí, když garáž bude nutné v souvislosti s opravami bytové jednotky v suterénu rovněž trvale uvolnit a věcné břemeno pro tuto potřebu trvale zrušit. Žalovaný tak de facto úplně znemožňuje žalobkyni přístup do prostor, které je se žalobkyní oprávněn spoluužívat na základě věcného břemene. Není to toliko samotným zaskládáním těchto prostor věcmi žalovaného a jejich permanentním přesunováním z jedné strany prostor do druhé, ale především samotným negativním chováním žalovaného. Žalobkyně v rámci žalobního návrhu pominula popis negativního chování žalovaného narušujícího její rodinné vztahy, žalovaný však nejen pasivně, ale přímo provokativním jednáním vyvolává dlouhodobě konflikty se žalobkyní a jejím manželem, v neposlední řadě i s dětmi žalobkyně, se svými vnuky, čímž úplně a trvale znemožňuje nejen přístup, ale především vyklizení suterénních prostor pro účely jejich rekonstrukce, když tak činí jak cestou přímých konfliktů, tak pohrůžek rodině žalobkyně, např. v dopise žalovaného adresovaném s datem 9. 3. 2016, kde žalovaný výslovně uvádí, že se v případě pokusu o vyklizení prostor obrátí na policii, na magistrát, na ředitele školy. Že pohrůžky žalovaného však nejsou p