94 C 101/2020-40 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky z titulu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum]. 2. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že uznává dluh na žalované faktuře, kterou neuhradil, jelikož ji nikdy nepřevzal. V době vyúčtování již byl přestěhovaný ([ulice a číslo], [obec]). Žalovaný neuznává náklady řízení, jelikož faktura ani předžalobní upomínka se nedostaly do sféry jeho dispozice. Žalobkyně po něm nechtěla při výpovědi smlouvy uvést novou adresu bydliště. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.) a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci: 4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] v zastoupení [jméno] [příjmení] (plná moc) smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byla elektřina dodávána žalovanému do odběrného místa na adrese [adresa] (smlouva ze dne [datum]). Odebraná elektřina o objemu 3, [číslo] MWh byla žalovanému za fakturační období od [datum] do [datum] vyúčtována fakturou var. symbolem [číslo] na částku ve výši 9 860,05 Kč, po zohlednění záloh ve výši 8 470 Kč činila dlužná částka 1 390,05 Kč se splatností dne [datum] (vyúčtování [číslo]). Ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny si účastníci řízení sjednali smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní (smlouva ze dne [datum]). Smluvní pokuta ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury s var. symbolem [číslo] byla žalovanému vyúčtována dle 1. 10. 2019 (vyúčtování smluvní pokuty). Žalovanému byla žalobkyní zaslána předžalobní upomínka ze dne 23. 10. 2019 (výzva včetně podacího archu). 5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o odběru a dodávce elektřiny, podle které žalobkyně řádně dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa, žalovaný naproti tomu nesplnil svoji základní povinnost vyplývající ze smluvního vztahu a to tím, že neuhradil cenu elektřiny z fakturované částky za spotřebu elektřiny za období od 23. 8. 2018 do 12. 8. 2019 (§ 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podmínky § 2051 občanského zákoníku, upravující právo soudu snížit nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu, naplněny nebyly pro absentující návrh ze strany žalovaného. Soud neshledal ujednání o smluvní pokutě za nepřiměřené. Soud proto žalobě plně vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úrokem z prodlení (§ 1970 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. K námitkám žalovaného soud uvádí, že dle obchodních podmínek, které byly součástí smluvní vztahu týkajícího se dodávky elektřiny, měla žalobkyně povinnost doručovat písemnosti na sjednanou doručovací adresu. Jestliže žalovaný žalobkyni o změně své doručovací adresy neinformoval, tak žalobkyně nepochybila, pokud doručovala fakturu za elektřinu a předžalobní upomínku na adresu [adresa]. Soud má tedy za to, že námitky žalovaného jsou nedůvodné, a proto má žalobkyně rovněž právo na úhradu dlužného příslušenství a nákladů řízení. 7. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) ve výši 400 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 200 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 126 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení žalobkyně v celkové výši 1 726 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 8. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán v důsledku § 174a odst. 3 ve spojení s § 172 odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. pro doručení žalovanému do ciziny. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) by poplatková povinnost činila částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni výrokem III. tohoto rozsudku, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 600 Kč. 9. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.