94 C 149/2021-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 13. 4. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 20 706,52 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 9. 5. 2020 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru s limitem 20 000 Kč a měsíční splátkou ve výši 4 % aktuální dlužné částky, žalovanému finanční prostředky poskytla, ten však svým povinnostem nedostál, když ke dni sesplatnění celého úvěru 31. 12. 2020 dlužil splátky za září až prosinec 2020. Dlužná částka je tvořena zbývající jistinou ve výši 19 976 Kč, náhradou nákladů na vymáhání ve výši 230 Kč a smluvní pokutou za nezaplacení listopadové splátky ve výši 500 Kč. 2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Dne 9. 5. 2020 uzavřeli účastníci řízení prostřednictvím webového rozhraní smlouvu o úvěru. Ve smlouvě o úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku až 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách ve výši 4 % aktuální dlužné částky. Účastníci dále sjednali úrokovou sazbu 26,28 % ročně, možnost účtovat náklady vymáhání ve výši 100 Kč měsíčně a smluvní pokutu 500 Kč za prodlení. Z předloženého výpisu čerpání úvěru soud ověřil, že dlužná jistina činí celkem 19 976 Kč a žalovanému byly účtovány náklady ve výši 230 Kč a smluvní pokuta 500 Kč. Dopisem ze dne 31. 12. 2020 žalobkyně celý úvěr sesplatnila pro prodlení žalovaného (dopis, podací arch), ale ani přes předžalobní výzvu ze dne 21. 1. 2021 žalovaný svůj dluh neuhradil, resp. v řízení neprokázal opak (výzva, podací arch). 5. Právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že účastníci uzavřeli úvěrovou smlouvu podle ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku, žalobkyně žalovanému poskytla úvěrový limit až 20 000 Kč, žalovaný vyčerpal a nesplatil částku 19 976 Kč, žalobkyně proto přistoupila k sesplatnění celého dluhu a žádala náhradu nákladů vymáhání a zaplacení smluvní pokuty v souladu se smlouvou. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku, sjednaný úrok a úroky z prodlení (§1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 6. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 1 036 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 488 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 7. Výrok o doplacení soudního poplatku vychází z ustanovení položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků. 8. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.