94 C 38/2021-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 5. 8. 2020 se žalobkyně domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím (úroky, zákonnými úroky z prodlení) z titulu smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 18. 10. 2016 (dále jen„ smlouva o úvěru“), na základě níž žalovaný mohl čerpat prostřednictvím kreditní karty od žalobkyně úvěr ve formě úvěrového limitu 10 000 Kč a dále pak z titulu smlouvy o povoleném debetu ze dne 2. 8. 2016 umožňující žalovanému na běžném účtu přečerpat peněžní prostředky do záporného zůstatku 10 000 Kč. 2. Žalovaný se ve věci k žalobě nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 18. 10. 2016 smlouvu o osobní kreditní kartě se sjednaným limitem 10 000 Kč s úrokem z úvěru ve výši 21,99 % ročně (smlouva ve spojení s úrokovou sazbou+oznámení o úrokových sazbách). Žalovaný podpisem smlouvy vyslovil souhlas se sazebníkem žalobkyně, všeobecnými obchodními podmínkami a podmínkami o kreditních kartách. Žalovaný se zavázal splácet vyčerpaný úvěr vždy do 25. dne příslušného kalendářního měsíce za období, za které byl vystaven předchozí výpis. Splátka činila 3% vyčerpané jistiny úvěru v minimální výši 100 Kč. Úvěr měl být čerpán prostřednictvím kreditní karty, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátky splatné 25. 5. 2019 (historický výpis). Žalobkyně proto od smlouvy o osobní kreditní kartě odstoupila dne 27. 2. 2020 a úvěr zesplatnila (odstoupení od smlouvy + dodejka). Z výpisu z účtu ke kreditní kartě soud zjistil, že žalovaná částka se sestává z jistiny úvěru ve výši 10 633,28 Kč a poplatku ve výši 500 Kč, na který má žalobkyně nárok podle č.l. 24 všeobecných obchodních podmínek ve spojení s položkou 4.7.11 sazebníku (podmínky+sazebník). 5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 2. 8. 2016 smlouvu o bankovních službách na základě které byl žalovanému zřízen účet č. [bankovní účet] (smlouva o bankovních službách+oznámení o úrokových sazbách). Žalovaný podpisem vylovil souhlas se sazebníkem, oznámením o úrokových sazbách žalobkyně, obchodními podmínkami k osobnímu účtu. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 2. 8. 2016 smlouvu o povoleném debetu na základě které byl žalovanému povoleno čerpání úvěru s úvěrovým limitem 10 000 Kč a úrokem 12 % ročně v souvislosti s účtem žalovaného (smlouva o povoleném debetu). Žalovaný tento limit přečerpal, a proto žalobkyně odstoupila žalovanému od smlouvy (odstoupení ze dne 9. 4. 2019). Smluvní vztah byl ukončen ke dni 18. 4. 2019 a účet žalovaného byl ke dni 25. 4. 2019 zrušen, jak vyplývá z oznámení o zrušení účtu (oznámení ze dne 25. 4. 2019). Záporný zůstatek na účtě byl vyčíslen na minus 10 490,61 Kč. Žalovaný nerozporoval tvrzení žalobkyně, že dne 3. 7. 2019 na tento dluh uhradil částku 2 850 Kč. Žalobkyně vyzvala předžalobní upomínkou žalovaného dne 13. 7. 2020 k zaplacení veškerých pohledávek za žalovaným (výzva včetně dodejky). 6. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byly uzavřeny smlouvy o úvěru (čerpaného prostřednictvím kreditní karty a možnosti přečerpat účet do záporného zůstatku), z nichž vyplývala žalobkyni povinnost poskytnout žalovanému peněžní prostředky-úvěr, žalovanému pak povinnost ve sjednaných měsíčních splátkách úvěr spolu se smluvními úroky z úvěru splácet (§ 2395 občanského zákoníku). Dále účastníci uzavřeli smlouvu o zřízení a vedení běžného účtu (§ 2662 občanského zákoníku). Žalobkyně své povinnosti splnila, když žalovanému sjednaný úvěr poskytla. Žalovaný však své smluvní povinnosti nedodržel, když měsíční úvěrové splátky řádně a včas nehradil, a od splatnosti první neuhrazené splátky je v prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). V souvislosti s porušováním smluvních povinností ze strany žalovaného tak žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou k odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě a k zesplatnění celého úvěru (čl. 6 bod 2. písm. a) podmínek k osobním kreditním kartám, čl. 6 bod 2. písm. g) podmínek k osobním kreditním kartám). Obdobně žalobkyně přistoupila v souladu se smlouvou o debetu k odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu v důsledku přečerpání prostředků na účtu žalovaným. Při rozhodování soud přihlédl k tomu, že dle tvrzení žalobkyně žalovaný v souvislosti se svým dluh na přečerpaném účtu zaplatil částku 2 850 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zesplatněnou částku ve výši 11 133,28 Kč, úroky z úvěru, úroky z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) a veškeré náklady a poplatky, které vznikly v souvislosti se smlouvou v částce 500 Kč včetně (sazebník poplatků). Obdobně žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni zesplatněnou částku v souvislosti se záporným zůstatkem na účtu žalovaného ve výši 7 640,61 Kč spolu s úroky z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s úroky z úvěru a zákonnými úroky z prodlení. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř). 7. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 900 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 300 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudní poplatek ve výši 800 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 252 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).