94 C 70/2021-32 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 26. 10. 2020 se žalobce domáhal po žalované zaplacení smluvní pokuty za nevrácené zařízení, dlužné nájemné a poplatek za odpojení, a to na základě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] uzavřené dne 27. 4. 2018. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 3. Z dokazování provedeného Smlouvou o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací společností [právnická osoba] (dále také jako VOP), zakázkovým listem ze dne 26. 4. 2018, ceníkem služeb [právnická osoba] platným od 1. 10. 2018, ceníkem služeb [právnická osoba] platným od 1. 12. 2018, výzvou k úhradě nedoplatku - odstoupením od smlouvy ze dne 6. 12. 2018, fakturou č. 255324704 ze dne 1. 7. 2018, fakturou č. 256791843 ze dne 1. 8. 2018, fakturou č. 258258396 ze dne 1. 9. 2018, fakturou č. 259727371 ze dne 1. 10. 2018, fakturou č. 261208166 ze dne 1. 11. 2018, předžalobní výzvy k úhradě dluhu ze dne 12. 5. 2020 vč. poštovního podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou dne 27. 4. 2018 Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které v souvislosti s těmito službami byla žalované poskytnuto doplňkové zařízení, modem COMPAL, jak vyplývá ze zakázkovém listu ze dne 26. 4. 2018. Žalovaná se zavázala za služby poskytnuté právním předchůdcem žalobce platit poplatky dle ceníku a uhradit smluvní pokutu za nevrácené zařízení dle ceníku. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly veřejné obchodní podmínky a ceník. Z Všeobecných podmínek poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to konkrétně bodu 7.4. soud zjistil, že do 14 dnů po ukončení Smlouvy je nutné, aby zákazník, žalovaná, na vlastní náklady vrátila pronajaté přijímací zařízení, a to buď osobně na kontaktních místech nebo jeho zasláním na adresu našeho distribučního skladu, dle adres na webových stránkách. Přijímací zařízení se považuje za vrácené v momentě, kdy bude převzato v distribučním skladu nebo na pobočce. Dle bodu 7.6 cit. podmínek bude naúčtovaná smluvní pokuta dle ceníku. Ustanovení o výši smluvní pokuty za nevrácení doplňkového zařízení, kterou je zákazník povinen hradit pro případ nesplnění povinnosti není uvedeno v samotné smlouvě. Ta obsahuje pouze ve spodní části předtištěného formuláře prohlášení, napsané drobným písmem, ze kterého vyplývá, že účastník mimo jiné prohlašuje, že se seznámil a souhlasí s Všeobecnými podmínkami pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických informací, tyto obdržel a bere na vědomí, že jsou součástí smlouvy. Dále formulář pod bodem e) obsahuje ustanovení, že pokud účastník nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku, je poskytovatel oprávněn požadovat smluvní pokutu dle ceníku. Výše smluvní pokuty však není konkrétně vyčíslena. VOP a ceník žalobce nejsou opatřeny podpisem žalované. V řízení byla předložena upomínka ze dne 6. 12. 2018, která obsahovala vyčíslení požadovaného nedoplatku a současně výzvu k jeho úhradě částky ve výši se splatností 20. 12. 2018. Současně předchůdce žalobce odstoupil od uzavřené smlouvy. Dále byla žalovaná vyzvána, aby v souladu s všeobecnými podmínkami vrátila poskytnuté zařízení, MODEM COMPAL CH7465LG ED3 WIFI EMTA (38437D082C26) nejpozději do 14 dnů od data ukončení smlouvy tj. do 3. 1. 2019 na adresu [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec] nebo osobně na pobočkách dle adres na příslušném webu s upozorněním na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč. Fakturou č. 255324704 splatnou dne 20. 7. 2018 byl žalované vyúčtován pronájem WIFI ED 3.0 ve výši 70 Kč za červenec 2018. Fakturou č. 256791843 splatnou dne 20. 8. 2018 byl žalované vyúčtován pronájem WIFI ED 3.0 ve výši 70 Kč za srpen 2018. Fakturou č. 258258396 splatnou dne 20. 9. 2018 byl žalované vyúčtován pronájem WIFI ED 3.0 ve výši 70 Kč za září 2018. Fakturou č. 259727371 splatnou dne 20. 10. 2018 byl žalované vyúčtován pronájem WIFI ED 3.0 ve výši 70 Kč za říjen 2018. Fakturou č. 261208166 splatnou dne 20. 11. 2018 byl žalované vyúčtována částka 500 Kč za odpojení a částku 2,26Kč ve prospěch žalované jako účetní korekci v souvislosti s pronájmem WIFI ED 3.0. Za pronájem uvedeného zařízení dle shora uvedených vyúčtování žalovaná dluží žalobci částku ve výši 277,74 Kč a na poplatku za odpojení částku ve výši 500 Kč tj. celkem 777,74 Kč. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne 12. 5. 2020 vyzvána k úhradě částky za poskytnuté služby a smluvní pokuty v celkové výši 5 672,31 Kč a to nejpozději do 10 dnů od doručení dané výzvy. Uvedený dopis byl žalované zaslán jako doporučená zásilka a k poštovní přepravě byl právním zástupcem žalobce dán 12. 5. 2020. 4. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 5. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná a to ve vztahu k nároku na úhradu smluvní pokuty. Žaloba je důvodná toliko do částky ve výši 277,74 Kč. V řízení bylo prokázáno, že dne 27. 4. 2018 byla uzavřena dle ustanovení § 1746 odst. 2 občanského zákoníku smlouva o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které bylo žalované poskytnuto do nájmu zařízení shora označené. Žalovaná byla povinna za tyto služby hradit poplatky (§ 2201 a násl. občanského zákoníku). Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly VOP. Žalovaná porušila povinnost vyplývající z uzavřené smlouvy, a to řádně a včas nahradila vyúčtování za služby právního předchůdce žalobce. S ohledem na uvedené právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 6. 12. 2018 od uzavřené smlouvy odstoupil. Žalobce se tak domáhá zaplacení celkové dlužné částky ve výši 277,74 Kč z titulu pronájmu předmětných zařízení. Nárok žalobce na nájemné 70 Kč měsíčně za pronájem modemu vyplývá přímo ze smlouvy. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v daném případě je na místě postupovat dle ustanovení § 2201 občanského zákoníku a zavázal žalovanou zaplatit dlužnou částku ve výši 277,74 Kč (výrok II. rozsudku). 6. Žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli smlouvu, kterou je třeba dle její povahy považovat za smlouvu spotřebitelskou podle ustanovení § 1810 a násl. občanského zákoníku. Ujednání o smluvní pokutě, obsažené pouze ve všeobecných podmínkách a nikoliv ve smlouvě samotné, považuje soud za neplatné. Soud má za to, formulace bodu e) v předtištěném formuláři není možno považovat za přímé ujednání o smluvní pokutě, neboť výše smluvní pokuty je stanovena pouze s odkazem na ceník. 7. Soud dále uvádí, že ujednání ohledně smluvní pokuty, obsažené ve všeobecných obchodních podmínkách potažmo v ceníku, je totiž ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013 (o jehož použitelnosti i v rámci projednávané věci neměl soud pochyb) v rozporu s ochranou spotřebitele a jako takové je neplatné. Dle uvedeného nálezu v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). Opačný postup je tak v rozporu se zásadou poctivosti. V praxi se tato zásada projevuje mimo jiné tím, že text spotřebitelské smlouvy, obzvlášť jedná-li se o smlouvu formulářovou, má být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelný, přehledný a logicky uspořádaný, např. smluvní ujednání musí mít dostatečnou velikost písma, nesmí být nevýrazně menší, než okolní text, nesmí být umístěn v oddílech, které vzbuzují dojem nepodstatného charakteru. Uvedená zásada poctivosti dopadá i na aplikaci všeobecných obchodních podmínek. I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen uvedená formální omezení, nýbrž i omezení obsahová. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíš uniknou, např. ujednání o smluvní pokutě. Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. 8. V projednávané věci je přitom zcela zřejmé, že se v daném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou dle ustanovení § 419 a násl. občanského zákoníku, když právní předchůdce žalobce jedn