94 C 87/2020-48 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 000 Kč poskytnuté jako zápůjčka dne 15. 6. 2015 žalovanému společností [právnická osoba], sídlem [adresa], 14 [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [číslo], [země], která postoupila svou pohledávku dne 21. 12. 2017 žalobkyni. 2. Žalovaný se k podanému návrhu nevyjádřil. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Na základě„ loan agreement“ ze dne 15. 6. 2015 poskytl původní věřitel žalovanému téhož dne částku 2 000 Kč jako zápůjčku a žalovaný se ji zavázal vrátit ve lhůtě do 13. 7. 2015 spolu s poplatkem ve výši 580 Kč, který není předmětem tohoto řízení. Smlouva o zápůjčce zní na jméno žalovaného s uvedením data narození 11. 5. 1986 a adresou [adresa]. Z vyjádření [právnická osoba] však soud ověřil, že dne 15. 6. 2015 byla částka 2 000 Kč připsána na účet vedený pro žalovaného tak, jak je označen v záhlaví tohoto rozsudku. Žalovaný v řízení zůstal pasivní, soud tak má za prokázané, že mu byla poskytnuta zápůjčka ve výši 2 000 Kč, kterou nesplatil (loan agreement, faktura, informace [právnická osoba]). 5. Smlouvou ze dne 21. 12. 2017 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 19. 1. 2018 (smlouva, přípis, podací arch z 26. 1. 2018). Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k zaplacení dlužné částky (předžalobní výzva ze dne 13. 12. 2019, podací arch z 19. 12. 2019). Oba dopisy směřovaly na brněnskou adresu žalovaného, kterou uvedl do smlouvy o zápůjčce. 6. Právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že původní věřitel a žalovaný platně uzavřeli smlouvu o zápůjčce podle ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku, předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla částku 2 000 Kč, žalovaný však svým povinnostem nedostál. Pohledávka byla následně postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 21. 12. 2017. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku a úroky z prodlení (§1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). 7. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 1 000 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 2 089 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). 8. Výrok III. je odůvodněn ustanovením položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků, když elektronický platební rozkaz nemohl být vydán pro nedostatečnou identifikaci žalovaného žalobkyní. 9. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.