108 C 2/2011-829 — Městský soud v Brně

1. Žalobou z 22.1.2009 domáhala se původně žalobkyně spolu s Ing. [příjmení] proti původnímu žalovanému [příjmení] družstvo [ulice a číslo] [anonymizováno], [obec] úhrady díla, spočívajícího ve zhotovení dvou výtahů v domě žalované. Následně byl nárok žalobkyně usnesením z 3.2.2011 vyloučen k samostatnému projednání, když žalobkyně se domáhala vydání bezdůvodného obohacení, k němuž došlo zbudováním druhého výtahu v domě, který byl vybudován bez toho, že by ohledně něj byla mezi žalobkyní a [anonymizováno] uzavřena smlouva. Žalobkyně dovozovala, že zbudováním druhého výtahu došlo k navýšení hodnoty každé bytové a nebytové jednotky v domě, a tohoto navýšení se domáhala jako bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo každému z aktuálních vlastníků té které jednotky. 2. Z níže uvedených listin, relevantních pro toto rozhodnutí, vzal soud za prokázáno následující: 3. V původním řízení, vedeném pod spisovou značkou 2108 C 14/2009, bylo družstvo rozsudkem z 7.3.2011 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně z 24.4.2012 zavázáno uhradit Ing. [příjmení] částku 400.000,00 Kč s příslušenstvím. V tomto řízení bylo mimo jiné konstatováno, že na základě smlouvy o půjčce, kterou poskytnul Ing. [příjmení] družstvu na nákup domu, byla mezi týmiž subjekty následně uzavřena smlouva o výstavbě, kterou byla Ing. [příjmení] umožněna výstavby bytů v domě, přičemž současně měl Ing. [příjmení] vybudovat jeden výtah za úhradu 800.000,00 Kč ze strany družstva. Rozhodnutím Stavebního úřadu městské části Brno – střed z 1.6.2007 byla povolena výstavba dvou výtahů v domě, a tyto výtahy byly kolaudovány rozhodnutím z 14.1.2008, přičemž ještě předtím byly ze strany zhotovitele předávacím protokolem z 30.10.2007 předány žalobkyni [právnická osoba] Rozhodnutím Stavebního úřadu ÚMČ Brno – střed z 6.11.2007 bylo zakázáno užívání obou výtahů s odůvodněním, že stavba není provedena v souladu s projektovou dokumentací; účastníky řízení byli žalobkyně, tj. [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] [anonymizováno], [obec]. Následně byly výtahy kolaudovány rozhodnutím z 14.1.2008 a byly uvedeny do provozu nejpozději dne 12.9.2008, kdy družstvo uzavřelo s [právnická osoba] servis spol. s r.o. smlouvu o zajištění servisní služby výtahů. Výtahy byly připojeny k distribuční soustavě smlouvou, kterou družstvo uzavřelo dne 23.11.2007. Společenství vlastníků v domě výtahy převzalo protokolem z 8.8.2008. 4. Družstvo zakoupilo dům kupní smlouvou z 7.12.2005. Následně jednotlivými smlouvami převádělo vyčleněné bytové jednotky na nájemce bytů, když k tomuto kroku se družstvo zavázalo v čl. I, bod 3 svých stanov. Dle výpisu z katastru [anonymizováno] pro [územní celek], [katastrální uzemí], list vlastnictví [číslo], byla k datu 8.8.2008, kdy společenství vlastníků v domě protokolárně oba výtahy převzalo, vlastnická struktura ohledně jednotek v domě taková, že a) [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] [anonymizováno], [obec] bylo spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, b) [jméno] [příjmení] byla spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, c) [celé jméno původního účastníka] byl spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, d) [jméno] [příjmení] byla spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, e) [jméno] [příjmení] byla spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, f) [celé jméno původního účastníka] byl spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku, g) [právnická osoba] byla spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku a současně vlastníkem jednotek [číslo] a [číslo], h) [celé jméno původního účastníka] byl spoluvlastníkem s podílem [číslo] na společných částech domu a pozemku. 5. Subjekt sub a) zanikl po likvidaci výmazem z obchodního rejstříku a řízení proti němu bylo zastaveno, neboť zanikl bez právního nástupce. Subjekty sub b), d), e) nebyly žalovanými, proti subjektům sub c), f) a h) vzala žalobkyně žalobu zpět a řízení bylo zastaveno. Nadále se tak žalobkyně domáhá vydání bezdůvodného obohacení pouze proti [právnická osoba] 6. Následně dalšími podáními ve věci žalobkyně tvrdila, že povinnost vydat jí bezdůvodné obohacení přešla z družstva na vlastníky jednotek v poměru, v jakém disponují spoluvlastnickým podílem na společných částech domu, když vybudováním druhého výtahu došlo k navýšení tržní hodnoty každé z jednotek. K doložení výše bezdůvodného obohacení, vzniklého instalací druhého výtahu, doložila žalobkyně znalecký posudek. 7. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného [právnická osoba], vzal soud za prokázáno, že vzhledem k lokalitě a stavebně technickému charakteru řešené nemovitosti lze předpokládat, že výstavbou výtahu došlo k navýšení tržní hodnoty některých jednotek v domě, neboť byty v domě, který je vybaven výtahem, jsou dražší než stejné byty v domě bez výtahu. U jednotek [číslo] tj. jednotek jejichž vlastníkem byla v době instalace výtahu žalovaná, znalecký ústav nedovodil žádné navýšení jejich hodnoty, když tyto jednotky se nachází v prvním nadzemním podlaží domu, což vyplývá i ze změny prohlášení vlastníka budovy, které je přílohou znaleckého posudku. 8. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V návaznosti na § 3028 odst. 3 zákona 89/2012 Sb. občanský zákoník soud posoudil nárok žalobkyně podle právních předpisů účinných do 31.12.2013. Vydání bezdůvodného obohacení bylo upraveno v § 451 an. zákona 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále obč. zák.). Bezdůvodné obohacení bylo definováno v § 451 odst. 2 obč. zák. jako majetkový prospěch, získaný mimo jiné plněním bez právního důvodu, následovaný povinností vydání takového obohacení (§ 451 odst. 1 obč. zák.), a to ve formě peněžité náhrady (§ 458 odst. 1 obč. zák.). Z definice bezdůvodného obohacení pak vyplývá, že tento majetkový prospěch vzniká především tak, že se dosavadní majetek obohaceného rozmnoží o nové majetkové hodnoty; může však spočívat i v tom, že se jeho dosavadní majetek nezmenšil, třebaže by k tomu jinak došlo, kdyby byl obohacený plnil své povinnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, publikované pod R 25/86). 9. Nejvyšší soud pak opakovaně judikoval, že z formulace povinnosti vydat bezdůvodné obohacení, která se vztahuje k osobě toho, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, vyplývá, že tato povinnost se neváže k věci, ale k osobě, která se bezdůvodně obohatila (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 33 Odo 258/2003). Jinak řečeno, povinnost vydat majetkový prospěch je ukládána osobě, která se tímto plněním obohatila, a není spojena s věcí, která byla vloženou investicí zhodnocena (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 23 Cdo 5160/2009). Z uvedeného pak vyplývá, že při změně vlastnictví věci, jejímž prostřednictvím se určitá osoba na úkor jiného bezdůvodně obohatila (v daném případě jednotka v domě, která byla zhodnocena instalací výtahu), nepřechází na nabyvatele povinnost k úhradě takového bezdůvodného obohacení, neboť na nového majitele se nepřenáší bezdůvodné obohacení vzhledem k tomu, že zhodnocení věci se promítá v její ceně (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci 29 Cdo 2631/2000). 10. Ze shora uvedených důkazů, zejména obsahu spisu 2108 C 14/2009, vyplývá, že zatímco jeden výtah, zbudovaný na základě smlouvy uzavřené mezi Ing. [příjmení] a družstvem byl zbudován na základě jednoznačného smluvního ujednání, zahrnujícího i finanční plnění ze strany družstva na zbudování výtahu, pak druhý výtah byl zbudován bezesmluvně na základě požadavku stavebního úřadu, vyplývajícího ze stavebního uspořádání domu. Tento druhý výtah však byl od počátku budován s vědomím bytového družstva, přičemž veškeré úřední úkony, od stavebního povolení, přes zákaz užívání výtahu až po kolaudaci, byly činěny za účasti bytového družstva a týkaly se vždy obou výtahů společně. Společně byly také oba výtahy kolaudovány rozhodnutím z 14.1.2008 a předávacím protokolem byly předány zhotovitelem žalobkyni a následně společenství vlastníků dne 8.8.2008. 11. Ke dni 8.8.2008 tak museli být tehdejší vlastníci jednotek v domě, mezi nimi i žalovaná, srozuměni se skutečností, že v domě byly vybudovány a jimi převzaty dva výtahy, z nichž pouze u jednoho bylo jeho zabudování ošetřeno smluvně. Bytové družstvo v mezidobí zaniklo bez právního nástupce a ze subjektů, které vlastnily jednotky v domě ke dni 8.8.2008, zůstala na straně žalovaných pouze [právnická osoba] Teoreticky tak zbudováním druhého výtahu, instalovaného v domě bezesmluvním plněním ze strany žalobkyně, vzniklo vlastníkům jednotek, kteří těmito vlastníky byli ke dni 8.8.2008, bezdůvodné obohacení, spočívající v navýšení hodnoty jejich majetku, tj. jimi vlastněných jednotek, oproti stavu, kdy by v domě druhý výtah instalován nebyl. 12. K prokázání výše tohoto bezdůvodného obohacení žalobkyně předložila znalecký posudek, který však dovodil, že s ohledem na umístění jednotek, které byly k uvedenému datu ve vlastnictví