112 C 153/2022-39 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 2. 3. 2022 domáhala uložení povinnosti žalovaným zaplatit jí 72 893,67 Kč z titulu nezaplacené náhrady škody, kterou musela uhradit místo nich z důvodu pojistné události z 6. 7. 2021, kterou žalovaný 1) zavinil a jako vlastník vozidla byl evidovaný žalovaný 2). K vozidlu nebylo uhrazeno povinné ručení. Žalovaní požadovanou částku neuhradili. 2. Žalovaní se k podané žalobě nevyjádřili. S ohledem na souhlas žalobce a absenci vyjádření žalovaných soud příslušný podle čl. 7 odst. 2 nařízení Rady č. 1215/2012 a podle § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) podle § 115a OSŘ, ve věci rozhodl bez jednání vycházeje pouze z předložených listinných důkazů, z nichž zjistil, že žaloba je důvodná. 3. Ze zápisu o dopravní nehodě z 6. 7. 2021, soud zjistil, že žalovaný 1) jako řidič řídil vozidlo evidované na žalovaného 2) (dle výpisu z registru vozidel), přičemž přední částí vozidla narazil do vozidla poškozeného v jeho zadní části. Žalovaný 1) se svým jednáním dopustil přestupku (potvrzení policie z téhož dne). Rozsah poškození zadní části vozidla poškozeného byl patrný z fotodokumentace. Dle likvidační zprávy činilo půjčovné náhradního vozidla částku 14 399 Kč, odtah 8 470 Kč a 193 392 Kč náhrada škody (částky plynuly rovněž z příslušných faktur). Uvedené částky byly vyplaceny, když o tom byl poškozený vyrozuměn dopisem z 11. 10. 2021, dotyčnému byla rovněž uhrazena částka půjčovného náhradního vozidla. Žalobkyně též uhradila částku odpovídající poplatku za vyřízení škodní události delegované společnosti ve výši 2 420 Kč. Žalovaní byli dopisy ze 17. 11. 2021, 6. 1. a 1. 2. 2022 vyzváni k úhradě žalované částky. S úspěchem se výzva nesetkala. 4. Soud v projednávané věci posoudil nárok žalobkyně podle § 24 odst. 2 písm. b) a odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení má právo pojistitel (žalobkyně) na zaplacení toho, co sám zaplatil na náhradě škody, proti subjektu, který způsobil škodu vozidlem, jehož provoz je podmíněn pojištěním, které nebylo pojištěno. Z listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný 1) řídil vozidlo provozované žalovaným 2) bez povinného ručení, tímto vozidlem byla způsobena škoda, která byla zprostředkovaně uhrazena žalobkyní, která tak má vůči žalovaným nárok na její úhradu v rozsahu jedné třetiny. Jelikož bylo uhrazeno 218 681 Kč, činí částka náhrady žalovanou sumu. Protože žalovaní nezaplatili dluh včas, dostali se uplynutím lhůty k tomu stanovené do prodlení podle § 1968 občanského zákoníku, a byli tak povinni zaplatit i úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění platební povinnosti soud žalovaným uložil podle § 160 odst. 1 OSŘ. Solidarita dlužníků plyne z ustanovení § 24 odst. 9 zákona. 5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn skutečností, že úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů proti neúspěšným žalovaným (§ 142 odst. 1 OSŘ). Jeho náklady tvoří náhrada soudního poplatku ve výši 2 916 Kč a dále paušální náhrada nezastoupeného účastníka za předžalobní výzvu a podání žaloby podle § 1 odst. 1 a 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb. v jednotkové výši 100 Kč podle § 2 odst. 1 vyhlášky. Náklady tak celkem činí 3 116 Kč, které jsou žalovaní povinni společně a nerozdílně uhradit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ.