115 C 203/2021-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou na soud dne 26. 5. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Ze strany žalované nebylo plněno řádně, neplatila sjednané měsíční splátky (uhradila pouze 5 040 Kč) a vůči právnímu předchůdci žalobkyně jí vznikl dluh, který je předmětem této žaloby. S účinností ke dni 1. 7. 2015 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi společností [právnická osoba], jako původním věřitelem, a [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodným věřitelem. S účinností ke dni 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodným věřitelem, a žalobkyní jako postupníkem. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 24. 3. 2008 a ze smluvních podmínek Smlouvy o půjčce soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel poskytla dne 24. 3. 2008 žalované finanční prostředky ve výši 20 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit peněžní prostředky v celkové výši 33 920 Kč v 53 pravidelných týdenních splátkách po 640 Kč. Tuto povinnost však žalovaná řádně a včas nesplnila, když uhradila toliko 5 040 Kč. Dluh žalované tak sestával z dlužné jistiny ve 20 000 Kč a souhrnného poplatku (kapitalizovaného úroku) ve výši 8 880 Kč Smlouva o půjčce zanikla dne 30. 3. 2009 uplynutím doby, na kterou byla sjednána. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 soud zjistil, že s účinností ke dni 1. 7. 2015 společnost [právnická osoba], jako původní věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] S.á.r.l. jako přechodného věřitele, přičemž tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dne 25. 6. 2015. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že s účinností ke dni 24. 8. 2018 [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodný věřitel, postoupila svoji pohledávku za žalovanou na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované písemně oznámena dne 14. 9. 2018. 8. Z výzvy k plnění soud zjistil, že žalovaná byla ze strany právního zástupce žalobkyně dne 10. 5. 2021 na existenci svého dluhu opětovně upozorněna a byla vyzvána k jeho úhradě. 9. Žalovaná žalobkyni výše specifikovanou dlužnou částku neuhradila, resp. nijak v řízení neprokázala (povinnost důkazní byla v tomto případě na její straně), že by tuto svoji smluvní povinnost splnila. Žalovaná netvrdila ani nedoložila jiné skutečnosti, na jejichž podkladě by bylo možno učinit závěr, že nárok uplatněný vůči ní žalobkyní, je z hlediska hmotně právního nedůvodný. 10. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Soud v projednávané věci podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. aplikoval zákon č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“). 12. Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 13. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná, ačkoliv se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit ve sjednané lhůtě, neplnila svou smlouvou převzatou povinnost řádně a včas, když uhradila toliko částku 5 040 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou od [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodného věřitele, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 [právnická osoba] S.á.r.l., jako přechodný věřitel, nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti [právnická osoba], jako původní věřitel, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015. Vůči žalobkyni má tak žalovaná dluh ve výši 20 000 Kč spolu s dlužným souhrnným poplatkem (kapitalizovaným úrokem) ve výši 8 880 Kč. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni řádně a včas nesplnil, dostal se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni takto vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. 14. O nákladech řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobkyně byla ve věci úspěšná, soud proto žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení žalobkyně. Ty jsou tvořeny odměnou advokáta dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé). Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhlášky 300 Kč. Za každý provedený úkon pak náleží žalobkyni náhrada hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky ve výši á 100 Kč Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 252 Kč.