115 C 242/2021-44 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 11. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 011 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci uzavřeli dne 11. 10. 2019 smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, žalovaná však řádně neplnila své povinnosti podle smlouvy, v důsledku čehož jí vůči žalobkyni vznikl dluh, který je předmětem této žaloby. Dlužná částka představuje smluvní pokutu ve výši 5 500 Kč za porušení povinnosti žalované řádně v souladu se smluvními povinnostmi odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě pouze od žalobkyně a dále cenu za dodaný plyn za období od 21. 4. 2020 do 9. 12. 2020 ve výši 2 607 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 3. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (žalobkyně s tímto postupem souhlasila, souhlas žalované se za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu předpokládá). 4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu [číslo] ze dne 11. 10. 2019 soud zjistil, že mezi účastníky byla sjednána dodávka plynu pro odběrné místo [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec]. Ve smlouvě se žalovaná zavázala žalobkyni platit za odebrané množství plynu a žalobkyně se zavázala do odběrného místa plyn dodávat. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 12 měsíců s možností automatické prolongace. V části smlouvy Podmínky sdružených služeb dodávky plynu v odstavci 4 se žalovaná pro případ porušení povinnosti dle odst. 2.2 nebo 2.3 obchodních podmínek zavázala zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 5 500 Kč. 6. Z obchodních podmínek dodávky plynu pro domácnosti a maloodběratele soud zjistil, že dle odst. 2.2 se zákazník zavázal odebírat plyn po dobu sjednanou ve smlouvě pouze od dodavatele. 7. Z mimořádné faktury č. 0041002977092 ze dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že za období od 21. 4. 2020 do 9. 12. 2020 byla žalované vyčíslena cena za odebraný plyn ve výši 2 607 Kč. Splatnost nastala dne 21. 1. 2021. Žalovaná na tuto fakturu neuhradila ničeho. 8. Z faktury č. 1500007389 ze dne 14. 1. 2021 soud zjistil, že žalované byla vyčíslena smluvní pokuta za nedodržené smluvních podmínek (předčasné ukončení smlouvy) ve výši 5 500 Kč. Splatnost nastala dne 28. 1. 2021. Žalovaná na tuto fakturu neuhradila ničeho. 9. Z upomínky ze dne 2. 2. 2021 a 16. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč. 10. Z předžalobní výzvy k úhradě závazků ze dne 11. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovanou na výši dlužné částky 8 107 Kč sestávající ze smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč a ceny za dodaný plyn ve výši 2 607 Kč prostřednictvím svého právního zástupce písemně upozornila a vyzvala ji k úhradě. 11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Žalovaná v průběhu řízení neprokázala, že by svou smluvně převzatou povinnost splnila, netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. 12. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dále zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. 13. Po zhodnocení zjištěného skutkového stavu a jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že důvodnost nároku žalobkyně je dána pouze z části a výrokem I. tohoto rozsudku zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni za dodaný plyn částku 2 607 Kč. Současně soud zavázal žalovanou dle § 1970 občanského zákoníku k zaplacení úroků z prodlení z částky 2 607 Kč ve výši, která je v souladu s výší zákonných úroků z prodlení stanovenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 14. V části, v níž žalobkyně požadovala po žalované zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč, soud žalobě nevyhověl, jelikož ustanovení týkající se této smluvní pokuty považuje za neplatné pro rozpor s dobrými mravy. 15. Smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou ve smyslu podle ustanovení § 1810 občanského zákoníku. Pro spotřebitelské smlouvy pak obecně platí vyšší ochrana spotřebitele, která se projevuje už v samotném kontraktačním procesu. 16. Ujednání o smluvní pokutě sice bylo zařazeno přímo v textu smlouvy, ovšem je z něj zřejmá pouze výše smluvní pokuty, nikoli pak pro porušení kterých konkrétních povinností žalované je žalobkyně oprávněna smluvní pokutu požadovat, když odstavec 4 v části Podmínky sdružených služeb dodávky plynu odkazuje na ustanovení obchodních podmínek. Ujednání o smluvní pokutě proto soud shledal neplatným s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, ve kterém Ústavní soud uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající právo na smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis); opačný postup je v rozporu se zásadou poctivosti, tudíž mu nelze přiznat právní ochranu. Odkazuje-li samotná smlouva na obchodní podmínky žalobkyně za účelem určení, pro porušení kterých povinností je žalobkyně oprávněna na žalované smluvní pokutu požadovat, lze takový odkaz považovat za obdobu sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách. 17. Nad rámec uvedeného je třeba uvést, že smluvní pokuta byla sjednána pouze pro případ prodlení nebo porušení smlouvy ze strany žalované jako odběratele, nikoliv však pro porušení smlouvy ze strany poskytovatele služby, tedy žalobkyně. Ujednání je navíc možné považovat za nepřiměřené, když jednostranně nutí stranu odběratele (žalovanou) pod pohrůžkou zaplacení smluvní pokuty k setrvání ve smluvním vztahu s poskytovatelem služby. Ze smlouvy rovněž není patrno, že by délka smluvního poměru, resp. automatické prodlužování, a zajištění jejího trvání smluvní pokutou byla straně odběratele (žalované) kompenzována např. výhodnější cenou dodávky elektřiny, garantovanou nejnižší cenou na trhu apod. 18. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobu v rozsahu smluvní pokuty ve výši 5 500 Kč včetně příslušenství zamítl tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno. 19. Protože se jednalo o řízení v tzv. bagatelní věci ve smyslu § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (tzn. bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství), postupoval soud při odůvodnění rozsudku dle § 157 odst. 4 občanského soudního řádu tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 20. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 32 % předmětu řízení, co do 68 % předmětu řízení úspěšná nebyla. Po vzájemném zápočtu úspěchu žalobkyně vůči úspěchu žalovaného, by měla být žalobkyně zavázána k náhradě nákladů žalované. Žalované však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, resp. z obsahu spisu nevyplývají, proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 21. Výrok IV. tohoto rozsudku je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyni vznikla poplatková povinnost ve výši 400 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Z přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., konkrétně z položky 2 vyplývá, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1 písm. a) činí poplatková povinnost žalobkyně částku 1 000 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobkyni, aby uhradila na účet soudu doplatek soudního poplatku za řízení ve výši 600 Kč.