116 C 121/2021 — Městský soud v Brně

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 1. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 30.809,13 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru, který byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne 10. 7. 2019. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Na základě žádosti žalované o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 10. 7. 2019 uzavřel právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]) téhož dne s žalovanou smlouvu o úvěru k účtu č. [bankovní účet] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované dne 10. 7. 2019 na uvedený účet poskytnut úvěr ve výši 30.000 Kč, jak je patrné z předloženého bankovního výpisu. Žalovaná se ve smlouvě zavázala poskytnutý úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 17,90 % ročně vrátit 95 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 601 Kč splatnými vždy k 15. dni příslušného měsíce, počínaje dnem 15. 8. 2019, přičemž poslední splátka ve výši 247 Kč měla být uhrazena dne 15. 6. 2027. Současně se žalovaná dle čl. 4 bod 4.2 smlouvy zavázala k úhradě poplatků stanovených dle ceníku (vyřízení úvěru, poplatek za pojištění, vedení účtu apod.). Žalovaná uhradila pouze částku v celkové výši 4.231 Kč. Rozklad nepravidelných plateb žalované na úhradu jednotlivých položek je patrný z předložené transakční historie označené jako podklady pre súdne konanie. Jelikož žalovaná neplnila své smluvní povinnosti řádně a včas a opakovaně se dostávala do prodlení s úhradou splátek, prohlásil právní předchůdce žalobce v souladu s čl. 8 odst. 8.1 písm. a) a 8. 2 písm. b) smlouvy veškeré pohledávky ze smlouvy za okamžitě splatné ke dni 29. 4. 2020 O zesplatnění pohledávky byla žalovaná informována v Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 2. 5. 2020, ve kterém byla zároveň vyzvána zaplacení celého dluhu. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 26. 6. 2020 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 10. 7. 2020. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právní zástupkyně žalobce ze dne 15. 12. 2020, která byla žalované dle předloženého výpisu o sledování zásilek zaslána téhož dne. Žalobce tak požaduje po žalované zaplacení částky ve výši 30.809,13 Kč spolu s úrokem ve výši 17,90 % ročně od 30. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 30. 4. 2020 do zaplacení. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Dle § 1968 věty prvé občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl uzavřením úvěrové smlouvy dle § 2395 a násl. občanského zákoníku závazkový vztah. Žalované byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty dohodnuté peněžní prostředky, které se žalovaná zavázala splatit v pravidelných měsíčních splátkách spolu s úroky a poplatky. Žalovaná však tuto svoji povinnost porušila, a proto byl celý úvěr ke dni 29. 4. 2020 zesplatněn. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná v řízení neuvedla, že by dlužnou částku žalobci uhradila a ani jinak nárok žalobce nerozporovala, soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 30.809,13 Kč s úrokem ve výši 17,90 % ročně od 30. 4. 2020 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 30. 4. 2020 do zaplacení. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř., ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“) Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 30.000 Kč do 50.000 Kč částku 500 Kč (§14b odst. 1 bod 3 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupkyně žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1.800 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. o částku ve výši 378 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.233 Kč. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud dle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.