116 C 48/2022-57 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 3. 1. 2022 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22 412,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 28. 12. 2020 a produktových podmínek poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 21 199 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve 24 měsíčních splátkách po 1 111 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 2. 2021. Měsíční splátky zahrnovaly i pojistné, jehož výše činila 4,99 % splátky. Žalovaná svému závazku nedostála, když neuhradila žádnou splátku. Právní předchůdce žalobce proto dopisem ze dne 31. 5. 2021 od úvěrové smlouvy s účinností ke dni 29. 6. 2021 odstoupil a vyzval žalovanou k zaplacení celého dluhu ve výši 23 622 Kč, který sestával z jistiny ve výši 21 199 Kč, pojistného ve výši 208 Kč, náhrady nákladů za vymáhání pohledávky ve výši 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 206 Kč (0,1 % denně z částky splátky v prodlení). Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2021 byla pohledávka postoupena na žalobce. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 18. 8. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce ([anonymizována čtyři slova], jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], [anonymizována dvě slova], [IČO]) uzavřel dne 28. 12. 2020 pod obchodní značkou [jméno] [anonymizováno] s žalovanou elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 21 119 Kč, když peněžní prostředky byly dne 12. 1. 2021 zaslány na účet prodejce, u kterého si žalovaná zakoupila vybrané zboží. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách ve výši 1 111 Kč, splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem 17. 2. 2021. Splátky sestávaly z jistiny ve výši 1 059 Kč a z pojištění ve výši 52 Kč (4,99 % splátky). Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,06 % ročně. V případě prodlení s úhradou splatné splátky se žalovaná dle článku VII. smlouvy zavázala uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, současně se žalovaná na základě téhož článku smlouvy zavázala v případě prodlení se splácením úvěru zaplatit náhradu nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalované právní předchůdce zjistil, že žalovaná byla ke dni uzavření smlouvy na mateřské dovolené s měsíčním příjmem ve výši 8 108 Kč, žila u rodičů a celkový příjem domácnosti činil 25 108 Kč Náklady domácnosti pak byly vyčísleny na částku 5 500 Kč. Uvedené má soud za prokázané ze Žádosti/smlouvy o [anonymizováno] úvěru a úvodního dopisu ze dne 13. 1. 2021. Jelikož žalovaná poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela, byly jí dne 1. 3. 2021 a dne 17. 3. 2021 zaslány upomínky, jak je patrné z předloženého výpisu z úvěrového účtu vedeného na jméno žalované. Žalovaná nezaplatila ničeho, a proto právní předchůdce v souladu s článkem 5.2 produktových podmínek od smlouvy s účinností ke dni 29. 6. 2021 odstoupil a dlužnou částku ke dni 30. 6. 2021 zesplatnil. O odstoupení byla žalovaná informována dopisem ze dne 31. 5. 2021, ve kterém byla současně vyzvána k zaplacení poskytnutého úvěru ve výši 21 199 Kč, dlužného pojistného ve výši 208 Kč (4 x 52 Kč), poplatku ve výši 200 Kč za dvě odeslané upomínky, náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného dluhu ve výši 600 Kč, smluvní pokuty v celkové výši 205,35 Kč (0,1 % denně z částky splátky v prodlení) a kapitalizovaného úroku ve výši 1 208,98 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 7. 2021, s účinností ke dni 27. 7. 2021, postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku na žalobce. O změně v osobě věřitele byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 5. 8. 2021, které bylo žalované odesláno dle předloženého podacího lístku téhož dne. Žalovaná žalobci dlužnou částku nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobce ze dne 18. 8. 2021, která byla žalované dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne. 5. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalované na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že s ohledem na výši měsíční splátky dosahovala žalovaná dostatečného příjmu, aby jí zůstával dostatek peněžních prostředků ke splnění závazku ze smlouvy. Soud tak nedospěl k závěru, že by celá uzavřená smlouva byla v důsledku nedostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované neplatná. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona občanského zákoníku. Žalované byly na základě smlouvy poskytnuty peněžní prostředky ve výši 21 199 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 1 111 Kč včetně sjednaného pojištění. Žalovaná splátky řádně a včas nehradila, proto právní předchůdce žalobce od smlouvy dne 31. 5. 2021 s účinností ke dni 29. 6. 2021 odstoupil a celý úvěr ke dni 30. 6. 2021 zesplatnil. V souladu s § 2048 občanského zákoníku pak právnímu předchůdci žalobce vzniklo právo na smluvní pokutu. S ohledem na skutečnost, že v mezidobí došlo dle § 1879 a násl. občanského zákoníku k postoupení pohledávky na žalobce, je tento oprávněn pohledávku vymáhat. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, vzniklo žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku právo na úrok z prodlení, jehož výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobci dlužnou částku zaplatila a ani jinak tvrzení žalobce nerozporovala, soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 22 412,35 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky od 30. 6. 2021 do zaplacení, s úrokem ve výši 18,06 % ročně z částky 21 119 Kč od 30. 6. 2021 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 208,98 Kč. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále je„ AT“). Sazba za úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení činí u tarifní hodnoty přes 10 000 Kč do 30 000 Kč částku 300 Kč (§14b odst. 1 bod 2 AT). Soud přiznal náhradu nákladů za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé § 11 odst. 1 písm. a), d) AT). Dále byla žalobci přiznána paušální částka jako náhrada výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů právní služby do podání návrhu (§14b odst. 5 písm. a) AT). Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, proto byla částka 1 200 Kč navýšena o 21 % DPH, tj. částku 252 Kč. Žalobci byla také přiznána náhrada soudního poplatku ve výši 897 Kč. 9. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalované splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.