119 C 105/2022-24 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, neboť žalovaná cestovala níže uvedeného dne vozidlem žalobce bez platné jízdenky. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaná se dne [datum] v [údaj o čase] hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [číslo]. Žalovaná byla vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Žalovaná tento zápis podepsala. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizováno] dopravního systému [územní celek] a činí 1.500 Kč. Výše jízdného dle ceníku činila částku 25 Kč. Žalovaná se dne [datum] v [údaj o čase] hod. na výzvu kontrolora žalobce neprokázala platným jízdním dokladem. Jednalo se o jízdu linky [číslo]. Žalovaná byla vyzvána, aby jízdné a přirážku k jízdnému zaplatila dopravci. Žalovaná tento zápis podepsala. Výše přirážky k jízdnému byla stanovena ve Smluvních přepravních podmínkách [anonymizováno] dopravního systému [územní celek] a činí 1.500 Kč. Výše jízdného dle ceníku činila částku 25 Kč. Na základě takto zjištěného skutkové stavu a po jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila dopravci jízdné, vznikla jí dále povinnost zaplatit i přirážku k jízdnému. Nárok žalobce vychází z ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb. (v případě tramvaje a trolejbusu), § 18a zákona č. 111/1994 Sb. (v případě autobusu), § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] dopravního systému [územní celek]. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.