119 C 217/2021-47 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 4.257 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 16.8.2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Smlouva byla uzavřena v obchodním místě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a.s. při podpisu smlouvy žalovaná obdržela jistinu úvěru ve výši 3.000 Kč, což ztvrdila svým podpisem. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit do 15.9.2019. Žalovaná však neplnila své povinnosti řádně a včas, žalobce se domáhá zaplacení smluvní pokuty v celkový výši 1.260 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. Podáním ze dne 12.10.2021 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do výše smluvní pokuty a kapitalizovaného úroku ve výši 100 Kč. Přes výzvu ze dne 27.1.2021 žalovaná dosud žalobci neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. S ohledem na skutečnost, že žalobce vzal před zahájením řízení ve věci samé žalobu částečně zpět, soud proto řízení v tomto rozsahu dle ust. § 96 odst. 1, 4 zastavil. 5. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 6. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že na základě této smlouvy ze dne 16.8.2019 právní předchůdce žalobce poskytl žalované spotřebitelský úvěr ve výši 3.000 Kč a podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že převzala částku ve výši 3.000 Kč v hotovosti. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná byla poučena o podmínkách úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4.12.2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Z předžalobní výzvy ze dne 27.1.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z upomínky ze dne 29.9.2019 a z opakované výzvy k úhradě ze dne 25.10.2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci. 7. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je po částečném zpětvzetí v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce, následně žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako věřitel žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní prostředky. Tuto svoji povinnost v celém rozsahu nesplnila, proto žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné částky. S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení s peněžitým plněním, vznikl žalobci nárok na příslušenství představované úrokem z prodlení ve výši dle ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. 8. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu právo. Úspěch žalobce je v tomto případě představován částkou 3.344,38 Kč, ohledně které bylo žalobci vyhověno. Naopak úspěch žalované je představován částkou 1.357 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 71% předmětu řízení, žalovaný byl úspěšný v 23% předmětu řízení a po vzájemném zápočtu úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného, má žalobce vůči žalovanému právo na 48% (71% minus 23% = 48%) účelně vynaložených nákladů. 10. Náklady vynaložené žalobcem v daném případě sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč. 11. Žalobce vynaložil v souvislosti s projednávanou žalobou náklady řízení ve výši 1.489 Kč. Vzhledem k poměru úspěchu žalobce vůči úspěchu žalovaného má žalobce vůči žalovanému právo na náhradu 48% účelně vynaložených nákladů, tj. na částku 715 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit k rukám zást. žalobce (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.