119 C 218/2021-110 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 42.986,56 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 7.11.2008 uzavřel s žalovanou smlouvu o povoleném přečerpání č. [anonymizováno] [číslo], která je svým předmětem smlouvou o úvěru. Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace v rámci internetového bankovnictví žalované. Žalovaná potvrdila svoji identitu zadáním autorizačního kódu. Nedílnou součástí této smlouvy jsou podmínky žalobce, sazebník a úrokový lístek žalobce. Žalovaná s podmínkami smlouvy souhlasila. Žalobce žalované na základě této smlouvy poskytl úvěrový limit až do výše 60.000 Kč. Úvěr čerpala žalovaná realizací plateb a výběrů ze svého osobního účtu [anonymizováno] č.ú. [bankovní účet] vedeného o žalobce. Žalobce svůj závazek ke dni 7.11.2008 splnil. Ve smlouvě se žalovaná zavázala nepřekročit limit sjednaného úvěru a vždy uhradit dlužnou částku jistiny spolu s úroky, a to ke konci zúčtovacího cyklu tak, že na jejím účtu bude dostatek disponibilních peněžních prostředků. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobci úrok z nesplacené jistiny ve výši 16,25 % ročně. V případě prodlení žalované či překročení povoleného limitu přečerpání se dlužná částka úročí úrokem ve výši 30% a tato částka se stává nepovoleným debetním zůstatkem. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, žalobce využil svého sjednaného oprávnění, z důvodu prodlení žalované s úhradou peněžité částky prohlásil úvěr za splatný a od smlouvy odstoupil. Podanou žalobou se domáhá po žalované zaplacení dlužné jistiny, tedy záporného zůstatku na účtu ve výši 42.986,56 Kč, dlužného smluvního úroku kapitalizovaného ke dni 11.2.2019 ve výši 632,80 Kč, dlužného běžícího úroku ve výši 16,25% ročně z dlužné jistiny od 12.2.2019 do zaplacení a běžícího zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 12.2.2019 do zaplacení. Přes výzvu žalobce žalovaná dosud ničeho neuhradila. Žalovaná se ve věci vyjádřila dne 27.1.2022 s tím, že nesouhlasila pouze s výší navrhované náhrady nákladů řízení, jejíhož přihnání se žalobce domáhá. Žalovaná odkazovala na ust. § 14b odst. 1 písm. a) advokátního tarifu. Ve věci samé ponechala žalovaná rozhodnutí na úvaze soudu. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z předžalobní výzvy ze dne 17.4.2019 včetně poštovního podacího archu ze dne 17.4.2019 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky. Ze smlouvy o hotovostním úvěru [anonymizováno] č. [anonymizováno] [bankovní účet] soud zjistil, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 7.11.2008 smlouvu o hotovostním úvěru s úvěrovým rámcem 60.000 Kč Smlouva byla uzavřena na 48 měsíců. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách dle harmonogramu splátek schváleného smluvními stranami. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci úrok z úvěru ve výši 16,25% a v sankční úrokové sazbě ze zadlužení po splatnosti ve výši 30% ročně. Žalovaná současně potvrdila převzetí kreditní karty a souhlasila se zpracováním osobních údajů, vše dne 7.11.2008. Soud dále zjistil, že žalovaná dne 7.11.2008 požádala o poskytnutí hotovostního úvěru. Dle harmonogramu splátek pro [anonymizováno] ze dne 7.11.2008 soud zjistil, že žalovaná se zavázala splácet měsíční předepsané splátky ve výši 1.708,11 Kč. První splátka byla splatná dne 5.12.2008, poslední splátka dne 7.11.2012, splátek bylo celkem 47. Z fotokopie občanského průkazu žalované soud zjistil, že žalovaná se prokázala svým občanským průkazem. Z historie účtu za období od 7.11.2008 do 11.2.2019 soud zjistil, že žalovaná úvěr postupně čerpala v období od 7.11.2008 do 3.5.2012. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro posouzení věci. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala žalobci zaplatit poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem. Žalovaná svou povinnost v celém rozsahu nesplnila, proto žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné částky včetně dohodnutých úroků (ust. § 1802 občanského zákoníku). S ohledem na skutečnost, že se žalovaná ocitla v prodlení s peněžitým plněním ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku vzniklo žalobci právo na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 7.673 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.720 Kč, 3 úkonů právní služby po 500 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 úkon právní služby po 2.820 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 1 režijní paušál po 300 Kč (účast na jednání dne 31.1.2022) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 1.033 Kč. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za podání ze dne 12.2.2022, neboť tyto skutečnosti měly být obsaženy již v žalobním návrhu.