119 C 221/2021-35 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.816 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalobu odůvodnil tím, že dne 14.7.2016 uzavřel s žalovaným smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] která byla ukončena odstoupením ze strany žalobce dne 2.4.2019. Předmětem této smlouvy bylo obchodní zastoupení žalobce, kterým s rozuměla dlouhodobá činnost žalovaného jako zprostředkovatele a nezávislého podnikatele. Žalovaný uzavíral pojistné smlouvy se třetími osobami. Za tuto činnost se žalobce zavázal hradit mu provozní odměnu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že došlo-li k zániku práva na provizi, která již byla žalobcem vyplacena, je žalovaný povinen tuto provizi ve stanovené lhůtě vrátit. Toto storno k provizím trvá ještě pět let po ukončení smlouvy. Byly ukončeny následující smlouvy, které žalovaný jako zprostředkovatel uzavřel, a to pojistná smlouva [číslo] uzavřená dne 10.3.2017 s paní [jméno] [příjmení]. S ohledem na stornování této smlouvy ztratil žalobce právo na provizi, kterou měl žalobci vrátit. Tato částka byla žalobcem žalovanému vyúčtována fakturou [číslo] ze dne 1.5.2021, splatná dne 20.5.2021 ve výši 1.816 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal k úhradě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Do prodlení se dostal dnem po splatnosti shora označené faktury. Přes předžalobní výzvu zástupce žalobce ze dne 9.7.2021 žalovaný dosud žalobci ničeho neuhradil. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] ze dne 14.7.2016 mezi žalobcem jako společností a žalovaným jako zprostředkovatelem soud zjistil, že na základě této smlouvy provozoval žalovaný jako samostatný podnikatel obchodní zastoupení žalobce. V článku IV. písm. D) bod 2 je sjednáno právo žalovaného na vyplacení provize ve výši dle článku VI. písm. C) smlouvy. Dle článku VI. písm. C) bod 7 platí, že jestliže došlo k zániku práva na provizi, která byla již agentem vyplacena, je zprostředkovatel povinen tuto provizi ve stanovené lhůtě vrátit. V článku VI. písm. C) bod 8 písm. b) smlouvy je sjednána povinnost žalovaného uhradit v případě prodlení smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Z faktury [číslo] soud zjistil, že touto fakturou žalobce vyúčtoval žalovanému dne 1.5.2021 částku 1.816 Kč, faktura byla splatná dne 20.5.2021. Z výpisu vyplacených provizí soud zjistil, že dne 10.3.2017 byla vyplacena žalovanému provize ve výši 1.815,70 Kč za smlouvu [číslo] uzavřenou s [jméno] [příjmení]. Z odstoupení od smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 2.4.2019 soud zjistil, že žalobce odstoupil od smlouvy o obchodním zastoupení s žalovaným. Z předžalobní výzvy ze dne 9.7.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky. Z podacího lístku soud zjistil, že tato výzva byla žalovanému odeslána dne 9.7.2021 doporučeně. Žalovaný v řízení nerozporoval tvrzení žalobce, nezpochybňoval jím označené důkazy. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o obchodním zastoupení dle ust. § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako zastoupený a žalovaný jako obchodní zástupce. Smlouva zanikla odstoupením od smlouvy ze strany žalobce. Z důvodu sjednaných ve smlouvě, tedy stornování smlouvy, vznikla žalovanému povinnost vrátit vyplacenou provizi za sjednání smlouvy. Tuto povinnost žalovaný v celém rozsahu nesplnil, proto žalobci vzniklo právo po žalovaném požadovat zaplacení dlužné částky včetně sjednaného příslušenství, a to úrok z prodlení, který byl sjednán ve výši 0,1% denně z dlužné částky v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku. Nárok na zaplacení nákladů spojených s uplatněním pohledávky vychází z ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 5.119 Kč. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 1.000 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhl. č. 177/1996 Sb., 3 režijních paušálů po 300 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 819 Kč.