119 C 227/2021-88 — Městský soud v Brně

Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 10.461,57 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] přičemž k dispozici byl specifikován úvěrový rámec. Žalovaná úvěr čerpala průběžně jednotlivými výběry z bankovního účtu z bankomatů či formou platby u obchodníků. Žalovaná se zavázala splácet úvěr formou minimálních měsíčních splátek. Žalovaná se dopustila opakovaného porušování smluvního ujednání, ocitla se v prodlení s plněním minimálních měsíčních splátek. Žalobce tedy využil svého práva a prohlásil úvěr za splatný ke dni 30.9.2020. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení jistiny úvěru ve výši 9.447,34 Kč. Žalobce se dále domáhá uhrazení kapitalizovaného obchodního úroku ke dni zesplatnění pohledávky, který činí 911,95 Kč. Tento byl vyčíslen a oznámen žalované v dopise o zesplatnění úvěru. Žalobce se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni předání případu k vymáhání, tedy ke dni 23.2.2021 ve výši 281,16 Kč a úrokem z prodlení počítaným z dlužného obchodního úroku kapitalizovaného ke dni předání pohledávky k vymáhání, tedy ke dni 23.2.2021 ve výši 21,12 Kč. Přes výzvu žalobce žalovaná dosud neuhradil žalobci ničeho. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] vydání a užívání kreditní karty soud zjistil, že dne 30.4.2018 žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná získala oprávnění průběžně čerpat pomocí kreditní karty výběrem z bankomatů či platbou u obchodníků úvěr, který se zavázala průběžně splácet ve sjednaných minimálních splátkách. Dle dispozice ke smlouvě [číslo] o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty žalovaná získala kreditní kartu, kde byl sjednán úvěrový rámec ve výši 10.000 Kč, hotovostní rámec 8.000 Kč, denní limit pro hotovostní čerpání 8.000 Kč a denní limit pro bezhotovostní čerpání 10.000 Kč. Dále jí bylo sděleno aktivační heslo. Z upomínky ze dne 1.10.2020 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 25.2.2021 soud zjistil, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky včetně poštovního podacího lístku. Z platební historie soud zjistil, jakým způsobem žalovaná průběžně čerpala a následně splácela svůj úvěr. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaná byla při uzavírání smlouvy žalobcem informována o podmínkách úvěru. Z výpisu ke kreditní kartě [anonymizována tři slova] soud zjistil, že žalovaná se ocitla v prodlení se splácením minimálních splátek. Bližší podmínky k úvěru jsou uvedeny v obchodních podmínkách a změny smluvní dokumentace. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro posouzení a rozhodnutí ve věci. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník) a přiměřeně ustanovení § 2662 a násl. občanského zákoníku. V tomto závazkovém vztahu vystupoval žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci peněžní prostředky včetně dohodnutých úroků. Žalovaná svoji povinnost v celém rozsahu nesplnila, proto žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné částky včetně dohodnutých úroků (ust. § 1802 občanského zákoníku). Příslušenství pohledávky je tvořeno úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku a ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2.252 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, 3 úkonů právní služby po 300 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 252 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění ze dne 9.11.2021, neboť tyto skutečnosti měly být uvedeny již v žalobním návrhu.