119 C 275/2021-38 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3.488,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 12.12.2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Před uzavřením této smlouvy posoudil schopnost žalované předmětný úvěr splácet. Předmětem úvěru bylo poskytnutí peněžních prostředků ve výši 9.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Žalovaná se dále zavázala zaplatit žalobci úrok za půjčené peněžní prostředky ve výši 1.260 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.800 Kč a hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala právnímu předchůdci žalobce zaplatit v 58 týdenních splátkách po 270 Kč, počínaje dnem 19.12.2016, poslední splátka byla stanovena na 22.1.2018. Žalovaná porušila své povinnosti, sjednané splátky nehradila řádně a včas. Z důvodu prodlení žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úročení částky úrokem ve výši 23,72% ročně. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce, toto bylo žalované oznámeno právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne 29.11.2019. Podanou žalobou se žalobce domáhá po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 3.488,66 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.553,88 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 551,06 Kč, úroku ve výši 23,72% ročně z dlužné jistiny ve výši 3.488,66 Kč od 30.11.2019 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši 8,5% ročně z dlužné jistiny ve výši 3.488,66 Kč od 30.11.2019 do zaplacení. Přes předžalobní výzvu zástupce žalobce žalovaná dosud žalobci neuhradila ničeho. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 12.12.2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Celková výše jistiny byla sjednána ve výši 9.000 Kč. Způsob čerpání byl zvolen v hotovosti při podpisu smlouvy, doba trvání úvěru byla sjednána v délce 58 týdnů. Žalovaná požadovala hotovostní inkaso splátek. Žalovaná se zavázala zaplatit úrok ve výši 1.260 Kč, poplatek ve výši 1.800 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.600 Kč. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v 58 týdenních hotovostních splátkách, každá ve výši 270 Kč. Z výpisu z OR vedeného Městským soudem v Praze oddíl B vložka [číslo] soud zjistil, že žalobce je akciová společnost, mezi jejíž předmět podnikání mimo jiné patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Z karty zákazníka žádosti o zápůjčku soud zjistil, že právní předchůdce žalobce prověřoval úvěryschopnost žalované před uzavřením smlouvy o úvěru. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29.11.2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce. Z výzvy k plnění ze dne 30.4.2020 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby včetně poštovních podacích lístků ze dne 1.5.2020 a 13.12.2019. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.11.2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto vztahu vystupoval předchůdce žalobce a poté žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným příslušenstvím a poplatky. Žalovaná svoji povinnost v celém rozsahu nesplnila, proto žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné částky. S ohledem na prodlení žalované vzniklo žalobci právo na příslušenství představované úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.489 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč.