119 C 92/2022-46 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2.494,10Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 8.3.2019 smlouvu o úvěru, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 2.000 Kč, který měl být splacen nejpozději do 7.4.2019. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce jistinu úvěru ve výši 2.000 Kč a poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 494,10 Kč Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Právní předchůdce žalobce prověřil schopnost žalované úvěr splácet. Úvěr byl vyplacen dne 8.3.2019 na bankovní účet, který žalovaná uvedla č. ú. [bankovní účet]. Žalovaná neplnila své povinnosti řádně a včas, úvěr nesplatila, a to ani přes upomínku žalobce ze dne 16.5.2021 Smlouvou po postoupení pohledávky ze dne 1.1.2021 právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovanou soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Sjednaná částka byla ve výši 2.000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 494,10 Kč. Doba trvání půjčky byla sjednána v délce 30 dnů. [příjmení] splátek byla sjednána jednorázovou platbou. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistili, že žalovaná byla informovaná o podmínkách úvěru. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že částka ve výši 2.000 Kč byla odeslána na účet [bankovní účet] dne [číslo] v 11.40 hodin. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil dne 16.5.2021 postoupení pohledávky na žalobce (včetně podacího lístku). Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku na žalobce smlouvou ze dne 1.1.2021 včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek. Dotazem na [právnická osoba] soud zjistil, že žalovaná byla ke dni 11.5.2022 vlastníkem účtu vedeného u této banky č. ú. [bankovní účet], na který byla inkasována částka ve výši 2.000 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou vznikl závazkový vztah uzavřením smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 násl. zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník). V tomto závazkovém vztahu vystupoval právní předchůdce žalobce a následně žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnuté peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč včetně sjednaného poplatku ve výši 494,10 Kč. Žalovaná svoji povinnost v celém rozsahu nesplnila, proti žalobci vzniklo právo po žalované požadovat vrácení dlužné jistiny a sjednaného poplatku. S ohledem na prodlení žalované vznikl žalobci nárok na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. v délce tří dnů. Dle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. V souladu s citovaným ustanovením použil soud zkrácené formy odůvodnění rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Plně úspěšnému žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 2.089 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.000 Kč, 3 úkonů právní služby po 200 Kč, podle § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., neboť se jedná o podání zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněné opakovaně týmž žalobcem, peněžité plnění, které je předmětem řízení nepřevyšující 50.000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, 3 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu, výzva k plnění) ve smyslu ustanovení § 14 odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., DPH ve výši 189 Kč. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ust. § 2 odst. 1 písm. a), ust. § 4 odst. 1 písm. j) a ust. § 7 odst. 1 zákona č. 549/19941 Sb., o soudních poplatcích (dále jen zákon o soudních poplatcích), podle nějž je žalobce povinen zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v Sazebníku soudních poplatků. Řízení v projednávané věci bylo zahájeno na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobce za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 400 Kč položka 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků. Soud platební rozkaz nevydal, a dle položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků v tomto případě doměří žalobci doplatek do výše položky 1 Sazebníku soudních poplatků. V tomto případě doměří žalobci doplatek do výše položky 1 Sazebníku soudních poplatků. Doplatek doměřeného soudního poplatku je přitom splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu ve věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 93 Co 56/2013 ze dne 7.2.2014). S ohledem na právě uvedené, tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 600 Kč položka 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků tímto rozsudkem.