13 C 34/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení) z titulu dlužného jízdného ve výši 25 Kč a dlužné přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč. 2. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.): 3. Žalovaný použil dne 20. 7. 2021 v 9:26 hodin v [obec] ke své přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na lince [číslo] provozované žalobkyní. V úseku zastávky [obec] se na výzvu revizora neprokázal platným jízdním dokladem, a proto byl vyzván k zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému, které činily 25 Kč a 1 500 Kč. Žalovaný se při kontrole prokázal občanským průkazem, podepsal a převzal zápis o provedené přepravní kontrole ([číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení žalované částky (výzva včetně podacího archu – potvrzení o zaslání předžalobní upomínky prostřednictvím České pošty, s.p.). 4. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že účastníci uzavřeli ústní smlouvu o přepravě osob (§ 2550 a násl. občanského zákoníku, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákon [číslo] Sb., o drahách, vyhláška č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční dopravu), jejíž součástí byly i Smluvní přepravní podmínky a Tarif Integrovaného dopravního systému [územní celek] (dále jen„ přepravní podmínky“). Žalobkyně jakožto dopravce splnila svou povinnost a přepravila žalovaného jakožto cestujícího. Žalovaný však nesplnil svou povinnost zaplatit žalobkyni jízdné. Žalovanému tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni také přirážku k jízdnému (§ 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., § 37 odst. 4 zákona č. 266/1994 Sb. ve spojení s přepravními podmínkami a tarifem). Vzhledem k tomu, že žalovaný byl při přepravní kontrole vyzván k úhradě dlužného jízdného a dlužné přirážky k jízdnému, dostal se dne následujícího po přepravní kontrole s úhradou tohoto dluhu do prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ve spojení čl. 9 odst. 4 písm. b), d), přepravních podmínek). Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému výrokem I. povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku s příslušenstvím - úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř). 5. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za 2,5 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, jednoduchá výzva k plnění, žaloba) ve výši 500 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 168 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 368 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 6. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.