14 C 12/2021-21 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení dlužných členských poplatků ve výši 6.370,57 Kč s příslušenstvím na základě uzavřené členské smlouvy ze dne 14. 3. 2018. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, proto soud usnesením ze dne 18. 2. 2021 č. j. 14 C 12/2021 – 16 řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 14. 3. 2018 členskou smlouvu (dále jen smlouva), na základě které žalobkyně umožnila žalované členství ve fitness centru [anonymizováno] ([]) od 1.4.2018 s měsíčním poplatkem za členství ve výši 499 Kč měsíčně v programu [anonymizováno]. Podle čl.3 Všeobecných obchodních podmínek (dále jen OP), které jsou nedílnou součástí členské smlouvy je žalovaná oprávněná k neomezenému počtu návštěv klubu specifikovaného ve smlouvě na adrese [adresa]. Podle čl.9 OP je člen oprávněn užívat veškeré vybavení, zařízení a servis klubu odpovídající druhu jeho členství, jen pokud uhradil veškeré členské poplatky ve lhůtě jejich splatnosti. Podle čl.10 OP je členský poplatek splatný k 1. dni každého měsíce a je ho nutné hradit po celou dobu platnosti smlouvy ve formě měsíčních splátek a to i v případě, že člen služby klubu nevyužívá. Žalovaná neuhradila žalobkyni členské poplatky za období 1.3.2018 do 31.3.2019, celkem 5988 Kč. Na základě takto zjištěného skutkové stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl dne 14. 3. 2018 závazek uzavřením členské smlouvy podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku. Žalovaná (člen) nezaplatila žalobkyni členský poplatek ve výši 499 Kč měsíčně za období od 1.3.2018 do 31.3.2019, celkem ve výši 5988 Kč (12 měsíců x 499 Kč), ačkoliv se k placení členského poplatku ve smlouvě zavázala. Žalovaná v průběhu řízení neuvedla žádné rozhodné skutečnosti na svoji obranu a ani neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni alespoň z části uhradila. Příslušenství je představováno úroky z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. (žalobkyně měla sice úspěch jen částečný, avšak její neúspěch byl v poměrně nepatrné části). Žalobkyni proto přísluší plná náhrada nákladů řízení v částce 1.000 Kč. Tato částka se sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, 2 úkonů právní služby po 200 Kč podle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 režijních paušálů po 100 Kč (převzetí a příprava věci, písemné podání soudu) ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1, § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.