14 C 295/2021-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 49 507,24 Kč s příslušenstvím z titulu nesplaceného kontokorentu, který byl žalovanému poskytnut na základě smlouvy o kontokorentu – dle Dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě [číslo] ze dne 16. 5. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne 16. 5. 2019 uzavřela žalobkyně s žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] (dále jen„ Rámcová smlouva“) v souladu s Obchodními podmínkami [právnická osoba] - článek Vznik rámcové smlouvy. Na základě Rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] (dále jen„ účet“). Podpisem Rámcové smlouvy žalovaný současně požádal žalobkyni o kontokorent ve výši 50 000 Kč, což vyplývá z dodatku [číslo] k Rámcové smlouvě – Smlouva o poskytnutí kontokorentu, neboť žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu v souladu s Obchodními podmínkami a Podmínkami pro používání kontokorentu mu bylo poskytnutí kontokorentu dne 23. 5. 2019 schváleno a bylo mu umožněno jeho čerpání na účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí Smlouvy o poskytnutí kontokorentu jsou Podmínky pro poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný naplnil podmínky dle těchto čl.: Co považujeme za případ porušení a Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli, byl mu kontokorent dne 27. 11. 2020 zablokován, žalovaný jej tedy nemohl dále čerpat. Žalobce k zablokování kontokorentu přistoupil dne 27. 11. 2020 a to na základě zjištění, že žalovaný má dluh u jiné ze společností v rámci skupiny [anonymizováno]. Žalobce tedy v souladu s čl. Co považujeme za případ porušení písm. e. podmínek pro používání kontokorentu vyhodnotil, že došlo ke zhoršení finanční nebo majetkové situace žalovaného, která dle názoru žalobce ohrožovala návratnost nebo splacení kontokorentu. Dle čl. Postupy v případě porušení toho, na čem jsme se dohodli písm. d. tedy žalobce kontokorent zablokoval. V důsledku zablokování kontokorentu není žalovaný oprávněn již kontokorent nadále čerpat. O této skutečnosti žalobce žalovaného informoval dne 27. 11. 2020 a to prostřednictvím e-mailu a také zprávou do internetového bankovnictví žalovaného. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně v souladu s ujednáním smlouvy o poskytnutí kontokorentu (čl. Ostatní ustanovení v závěru dokumentu) ve spojení s výše uvedenými Podmínkami pro používání kontokorentu dne 2. 2. 2021 k zesplatnění kontokorentu, viz zesplatňující dopis - předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 49 462,17 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 2 373,36 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 1. 2. 2021. 5. Dále soud zjistil a vzal za prokázáno, že smluvními stranami bylo sjednáno, že žalovaný bude disponovat s penězi na běžném účtu jen do výše dostupného zůstatku (Obchodní podmínky, čl. Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva k účtu bod. 11.) Žalovaný se zavázal udržovat na běžném účtu tolik peněz, aby pokryly předpokládané platby a pokud se dostane do minusu, je povinen zaplatit příslušnou částku nejpozději do pěti pracovních dnů poté, co k tomu bude žalobcem vyzván (Obchodní podmínky, čl. Nakládání s účtem a zřízení dispozičního práva k účtu bod. 14). Běžný účet se tedy neměl nikdy dostat do debetu (záporného zůstatku). Navzdory shora uvedenému se žalovaný na obou svých běžných účtech dostal do nepovoleného debetu. Debet ve výši 20 Kč na účtu č. [bankovní účet] vznikl následovně. K tomuto účtu byl zřízen žalovaný kontokorent, který byl dne 27. 11. 2020 zablokován. Zároveň byl kontokorent čerpán a tudíž v důsledku jeho zablokování byl zůstatek na účtu záporný, resp. po odečtení vyčerpaného kontokorentu a naúčtovaných úroků z kontokorentu, nulový. Dne 3. 12. 2020 byla na účet zaúčtována platba kartou ve výši 20 Kč, která však s ohledem na zablokování kontokorentu nemohla být z kontokorentu uhrazena. Tato transakce proto byla naúčtována jako záporný zůstatek na běžném účtu. K tomuto žalobce doložil výpis z běžného účtu č. [bankovní účet] vytvořený za období od 1. 12. 2020 do 1. 2. 2022 (transakce na tomto výpise jsou však patrné již z výpisu přiloženého k žalobě) – z tohoto výpisu vyplývá, že konečný zůstatek na běžném účtu je - 20 Kč. Ostatní transakce se týkají kontokorentu, přičemž kladné transakce jsou pouze technické transakce související se zesplatněním kontokorentu (a tyto částky žalobce požaduje v rámci kontokorentu). Debet ve výši 0,97 EUR na účtu č. [bankovní účet] vznikl následovně. Ke dni 8. 12. 2020 byl zůstatek na tomto běžném účtu nulový. Dne 8. 12. 2020 byla na účet zaúčtována platba kartou ve výši 0,97 EUR. S ohledem na skutečnost, že zůstatek na účtu nebyl dostatečný pro pokrytí této platby, byla platba naúčtována jako záporný zůstatek na běžném účtu. Vzhledem k tomu, že se jedná o částku v cizí měně, byla tato částka přepočtena dle aktuálního kurzu stanoveného ČNB ke dni 5. 5. 2021, tj. ke dni podání žaloby. Výše zmíněné platby kartou, kterými se žalovaný dostal do nepovoleného debetu, byly provedeny jako offline transakce, tj. transakce při kterých terminál obchodníka před provedením transakce nenavazuje přímé okamžité spojení s bankou a neověřuje, zda je pro provedení transakce na účtu dostatečný zůstatek. Pokud tedy na běžném účtu není dostatečný zůstatek, transakce není zamítnuta a je i navzdory tomu provedena. Částky za tyto transakce jsou poté obchodníkovi žalobcem uhrazeny a žalovanému naúčtovány na běžný účet právě ve formě nepovoleného debetního zůstatku. Tyto transakce jsou rozeznatelné na výpisu z běžného účtu, přičemž se jedná o transakce, kde v prvním sloupci vlevo je uvedeno rozdílné datum zaúčtování a datum provedení. 6. Uvedené skutečnosti soud zjistil a vzal za prokázané z následujících listinných důkazů: rámcová smlouva [číslo] dodatek [číslo] k Rámcové smlouvě - Smlouva o poskytnutí kontokorentu, obchodní podmínky [právnická osoba], podmínky pro používání kontokorentu [právnická osoba], předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, mimořádný výpis z běžného účtu žalovaného, přehled plateb kontokorentu, zesplatňující dopis – předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021 podací arch, výpisy z účtu. 7. Podle ust. § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. 8. Podle ust. § 2665 občanského zákoníku ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 9. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným vznikl uzavřením Rámcové smlouvy závazkový vztah uzavřením smlouvy o běžném účtu v souladu s ust. § 2662 a násl. občanského zákoníku a dále závazkový vztah uzavřením smlouvy o poskytnutí kontokorentu v souladu s ust. § 2665 občanského zákoníku. Žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu, a proto žalobkyně prohlásila úvěr za splatný, přesto ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontoko